motiv

Fotografie 20. století

Kniha Fotografie 20. století má již nějaký ten pátek i svou českou mutaci. Rozsahem nevelká kniha může být pro leckoho úvodem do dějin světové fotografie minulého století.

Osamělý obyvatel
Herbert Bayer: Osamělý obyvatel velkoměsta, 1932, © VG Bild-Kunst Bonn
Fotografie 20. století čerpá z přebohaté sbírky fotografií, uložené v Museum Ludwig v Kolíně nad Rýnem. Toto muzeum se zaměřuje na fotografii od roku 1900 do současnosti a jeho sbírka patří k nejvýznamnějším na světě. Zdaleka totiž neobsahuje jen německé autory, bohaté zastoupení tu mají též fotografové z Ameriky, jsou tu Japonci i autoři z někdejšího tzv. východního bloku. Česká mutace knihy Fotografie 20. století má necelých 200 stran: většina autorů má vyhrazenou dvojstranu a nejčastěji se představuje dvojicí fotografií. Kniha se velmi dobře čte, k čemuž přispívá nejen srozumitelný a věcný text originálu, ale i dobrý překlad. Publikace patří do edice Ikony známého německého nakladatelství Taschen. I když většina svazků je ve velkých knihkupectvích zpravidla k mání v originálu, je dobře, že se vybrané svazky péčí nakladatelství Slovart dostávají ke čtenáři i v češtině. Česká edice se také postupem doby lepší: Fotografie 20. století již například postrádá drobné terminologické nepřesnosti, které se před časem nevyhnuly dvojdílné publikaci Slavné fotografie I.–II.

Kiki
Man Ray: Kiki, Violon d´Ingres, 1924, © VG Bild-Kunst Bonn
Kniha Fotografie 20. století má charakter populárně-naučné příručky. I když výše bylo poznamenáno, že se dobře čte, neznamená to, že vás strhne od začátku do konce. Nejlepší je knihou jen tak listovat, prohlížet si fotografie, u zajímavých se zastavit a přečíst si i doprovodný text. Tak kniha nejlépe „funguje“: pokud vás fotografie opravdu zajímá, budete v ní listovat poměrně často.

Kdybychom chtěli napsat, co všechno je v knize obsaženo, mohlo by to připomínat telefonní seznam. Zkusme to jinak. Položme si například takovéto otázky: které fotografy z knihy jsme mohli v poslední době u nás vidět na vlastní oči? Nebo: kteří čeští autoři jsou v knize zastoupeni? A nakonec: kteří slavní fotografové byli v době vydání živi a nyní už mezi námi nejsou?

Náměsíčník
Ralph Gibson: z cyklu Náměsíčník, 1968, © VG Bild-Kunst Bonn
Moderní fotografie přitahuje mnohem větší pozornost než dřív. Pomiňme nyní výstavy významných českých tvůrců a vzpomeňme, co všechno – samozřejmě s přihlédnutím ke knize Fotografie 20. století – se k nám dostalo ze světa: například nedávná výstava německé fotografie nazvaná O tělech a jiných věcech nám snad v trochu subjektivním výběru, ale přece jen dobře představila nejvýznamnější německé autory 20. století. Byl tu k vidění August Sander, Albert Renger-Patzsch, Floris M. Neusüss nebo mladší Jürgen Klauke či Peter Keetman. A samozřejmě také Helmut Newton, který měl v loňském roce také mimořádně úspěšnou samostatnou výstavu na Pražském hradě.

Z dalších autorů uvedených v knize měli u nás nedávno samostatnou výstavu například Robert Capa nebo René Burri, o něco dříve byl v Praze k vidění Man Ray nebo Edward Steichen. V době, kdy píšu tyto řádky, ještě v Praze visí fotografie Diane Arbusové, Lese Krimse, Ralpha Gibsona a Richarda Avedona. Fotografie proslulých světových autorů tedy už nejsou jen záležitostí knih, příruček, zahraničních galerií nebo internetu. Jsou to věci, které i obyčejný český smrtelník může vidět doma a na vlastní oči.

Dalí
Jean Dieuzaide: Dalí ve vodě, Cadaques, 1953, © VG Bild-Kunst Bonn
Odpověď na druhou otázku bude skromnější: v české mutaci Fotografie 20. století jsou zastoupeni jen dva čeští autoři, jeden klasik, druhý současný fotograf. Zastoupení Františka Drtikola je asi těžko zpochybnitelné: v knížce je velmi stručná charakteristika jeho díla s důrazem na to, že na dlouhá léta upadl v zapomenutí a na počátku 70. let došlo k jeho znovuobjevení. V knížce je reprodukována jeho Salome z roku 1923 a Akt z roku 1920. Druhým zastoupeným autorem je Jan Saudek. Jeho zařazení do příručky o dějinách fotografie 20. století možná leckomu může přijít troufalé, ale faktem je, že Saudek je v zahraničí nejznámější současný český fotograf. Nezasloužil by si přece jen vlídnější přijímání v domácím prostředí? Není ten „náš“ Saudek přece jen o něco působivější než řada oslavovaných amerických nebo německých módních fotografů? V knize Fotografie 20. století jsou reprodukovány jeho známé Rty s kapkou z roku 1974 a Marie č. 1 z roku 1986. Fotografie doprovází krátký text, který si všímá i Saudkova dětství (včetně pobytu v koncentračním táboře) a potom stručně charakterizuje fotografův styl. Vystihuje však spíše jeho starší období. Předposlední věta („Saudkova fotografie spočívá nevyumělkovaně a naplno v životě“) pro Saudkovy fotografie z 90. let už prostě neplatí.

Na závěr stručně zodpovězme poslední otázku. Z osobností světové fotografie, které jsou uvedeny v naší knížce, už nežije tolik oslavovaný Němec Helmut Newton, zcela mimořádný francouzský fotograf Henri Cartier-Bresson a proslulý Američan Richard Avedon. Každý z nich se do dějin fotografie zapsal nesmazatelným způsobem. Cartier-Bresson však hrál na poněkud jiném hřišti než Newton s Avedonem. Jeho přínos je proto na rozdíl od nich jen těžko zpochybnitelný.

P.S.: Zájemcům o fotografii, kteří dobře vládnou němčinou, je třeba z nakladatelství Taschen doporučit ještě další knihu nazvanou 20th Century Photography: je totiž mnohem obsažnější, fotografii 20. století se věnuje na celých 760 stranách.

Jiří Zahradnický
http://www.moderni-revue/
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný

Možná by vás mohlo zajímat




 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace