Gutštejn

Dnešní tipem na výlet navážeme na předchozí, který mířil na Krasíkov. Gutštejn leží mimo frekventované turistické trasy a lze ho navštívit kdykoli, i mimo sezónu. Oba výlety lze bez problémů spojit a absolvovat je v jeden den.

Gutštejn - orientační mapka
Gutštejn najdete v okrese Tachov, nedaleko Konstantinových Lázní. Je to zřícenina gotického hradu a leží jižně od dvora Daňkov, nedaleko obce Okrouhlé Hradiště. K dvoru Daňkov lze dojet autem, k hradu odtamtud vede zcela nenáročná cesta (turistická značka, asi 500 m). Nenechte se zmýlit tím, že značka prochází přímo mezi staveními dvora Daňkov, skoro to vypadá, jak když se někomu procházíte po zahradě… Po značené cestě lze k hradu dojít i od vlakové zastávky Strahov (asi 3 km). Vstup se neplatí a hrad je volně přístupný celý rok, takže s návštěvou opravdu není problém. Na Gutštejn nemíří žádné zástupy návštěvníků, a tak ani s fotografováním nebudete mít potíže jako je tomu na jiných místech.

Cesta na GutštejnPod sněhem...

Zakladatelem hradu i rodu, jenž nosil jeho jméno, byl pravděpodobně Jetřich, původem z rodu Hroznatovců. Hrad vznikl nejspíše na konci 13. století, i když se jménem Gutštejn se setkáváme až roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi I. z Gutštejna tři vesnice – konkrétně Okrouhlé Hradiště, Břetislav a Píšťany – na dobu deseti let. Další ověřená zmínka o hradu je z roku 1422, kdy byl obléhán a dobyt husity. Je možné, že Žižkův mlýn, ležící výše proti proudu Úterského potoka, je připomínkou těchto událostí. V jiných kronikách jsou také zprávy o dobývání hradu roku 1423, ale nejsou ničím historicky doloženy a může jít také jen o kronikářský omyl. V době husitských válek patřil hrad Janovi z Gutštejna, který jako věrný přívrženec císaře Zikmunda získal za vojenskou pomoc (poskytl císařskému vojsku 20 ozbrojenců) řadu vesnic a klášterů, např. Plasy nebo Pivoň.

Gutštejn - věž
Po Janově smrti získal Gutštejn jeho bratr Burian, který byl dlouhá léta silným stoupencem katolické strany, ale roku 1448 se překvapivě přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. Burian však na Gutštejně trvale nesídlil, dával přednost Nečtinám. Burianův syn zvaný Burian Bohatý proslul jako nekompromisní a velmi tvrdý vykořisťovatel poddaných a také jako spolupracovník krále Vladislava II. Jagellonského. Už roku 1472 byl vrchním komorníkem království a o 5 let později vedl královské vojsko, které se marně pokoušelo dobýt Plzeň obsazenou stoupenci uherského krále Matyáše, jenž si dělal nárok i na český trůn. Jeden z jeho vnuků – Viktorin – prodal roku 1549 hrad a 5 vesnic za 3 250 kop grošů českých majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. V majetku tohoto rodu zůstal s výjimkou krátkých epizod Gutštejn již natrvalo. Hrad nevyhovoval funkci rodového sídla již poměrně brzo – už v 15. století zůstával stranou zájmu a přednost dostávaly Bezdružice nebo Nečtiny, které nabízely větší prostor i pohodlí. Gutštejn také neměl vlastní zdroj pitné vody, což je samozřejmě dost výrazný zápor. V 16. století již byl připomínán jako pustý. Rod Gutštejnů, jehož příslušníci zastávali i velmi významné posty v českém státě, vymřel roku 1747.

Hradby
Hrad je umístěn v členité lesnaté krajině, na ostrohu nad Úterským potokem a Hadovkou neboli Bílým potokem. Rovná pláň spadající mírně dolů na jihovýchod od Okrouhlého Hradiště (na planině leží i zmiňovaný dvůr Daňkov) se zužuje a na konci ostrohu byl vystavěn hrad. Nepřístupnost místa ještě zvyšoval příkop prokopaný nejužším místem ostrohu. Nepřístupnost místa byla však poměrně relativní, neboť hrad nepřevyšoval své okolí a – jak již bylo řečeno – neměl vlastní studnu, takže dlouhému obléhání stejně nemohl odolat, byť by měl sebedokonalejší opevnění. Budovy předhradí byly asi pouze dřevěné a zachoval se z nich jen zbytek malého tesaného sklepa. Jižní stranu chránily téměř kolmé skály, na severu byla nejspíše palisáda. Po bráně původně ležící za dnes již celkem mělkým příkopem nezůstaly dnes již žádné zbytky. Brána vedla na první nádvoří nepravidelného půdorysu a sousedila s větší čtverhrannou budovou, kde sídlila čeleď a pravděpodobně v ní byly i konírny. První nádvoří bylo od vnitřního hradu odděleno příčnou zdí a valem, z průchozí brány se také již nic nedochovalo. Uspořádání tohoto místa hradu není dosud dostatečně známo. Jisté ale je, že klenutý sklep má vytesaný tunel do skal pod hradem; byl to pravděpodobně přístup k vodě. Nad parkánem byl patrový jižní palác s mnoha střílnami dole a s okny nahoře v patře. U dvou oken jsou dochovaná sedátka, na jiných místních hradech nedochovaná. Severní zeď tohoto paláce je již téměř zničena.

Hradní věž
Severní palác byl od jižního oddělen malým dvorkem. K severnímu paláci přiléhá dnes nejviditelnější část hradu – čtverhranná věž. Je to dost zajímavá stavba: má neobvykle zaoblené rohy, neměla žádná okna, ale pouze střílny, dole je široká více než 6 metrů a dodnes si uchovala pozoruhodnou výšku téměř 25 metrů. Navíc má velmi výhodnou polohu, protože chránila nejen palác, ale také bránu k ní přistavěnou. Vstupy do věže byly dva, oba ve výši asi třetího patra – vstupovalo se padacími můstky z obou částí paláce. Na dvou místech východní strany je věž poškozena pokusy o vniknutí dovnitř, což se podařilo jen v jednom případě. Severní palác je položen výše než jižní a je rovněž patrový. Má dvě části a je dnes již jen částečně zachovalý. Je opatřen střílnami a ve druhém patře klenutým oknem. Areál hradu byl uzavřen prostou zdí se třemi střílnami. Gutštejn patří k hradům, které byly vybudovány ve vrcholném středověku, ale ještě nenesou znaky typické pro architekturu doby Karla IV. Zaoblení hran věže nemá jiný než estetický význam, nicméně je to dosti neobvyklý stavební prvek vyskytující se v našich zemích poměrně zřídka (Podobně zaoblenou věž má hrad Libštejn ležící u Berounky). Gutštejn jednoznačně náleží mezi hrady, které nemohla ubránit pouze věž – kvůli tomu mělo velký význam opevnění, tzv. obalová hradba.

Hradby
Fotografické poznámky jsou velmi podobné těm, které byly v předchozím článku o Krasíkově. Fotografovat se jistě dá na film i na čip, barevně i černobíle. Já jsem zvolil kinofilmovou zrcadlovku se zoomem a pevným širokoúhlým objektivem, film citlivosti 100 ASA (byl pěkný zimní den), s sebou jsem měl i stativ. Gutštejn svou polohou v lesnaté krajině určitě nabízí zajímavé pohledy i v létě – viděl jsem nějaké fotografie a rozhodně se tam vypravím i jindy než v zimě. V okolí je naučná stezka a také pozůstatky hradiště z 9. století, takže důvodů pro opakovanou návštěvu je víc než dost.

Technika: kinofilmová zrcadlovka Nikon F-801s s objektivy Sigma AF 28-105mm f/2.8 – 4D ASP a Tokina 17mm f/3.5 AT-X, barevný negativní film Fuji Superia Reala 100 ASA, polarizační filtr Kenko MC.
Mapa: Turistický atlas Česko 1:50.000

5 komentářů u „Gutštejn“

    • ale jo…

      Chystám se tam ještě někdy v létě, protože v zimě se moc nedá lézt po okolních skalách a kopcích (alespoň ne tehdy, je-li víc než půl metru sněhu…). Chtěl bych případně udělat ještě “letní dodatek” nebo něco podobného (snad to vyjde)…
      Milan Sýkora

      Odpovědět
      • okej

        Jasan, chápu, já tyhle články moc rád sleduju, taky se ženou obrážíme hrady, mám moře forek, ještě tak umět psát a pokoušel bych se infiltrovat na paladix 😀
        Díky.

        Odpovědět
        • okej

          Psat se da i jinam… treba uz na zminene hrady.cz :-))) jinak Gutstejn vrele doporucuji k navsteve, nejen hrad, ale i okoli rozhodne stoji za prochazku…

          Odpovědět
  1. Doporučuji

    Taky jsme se tam byli několikrát podívat a je to pěkné, děti se tam při prolézání pěkně vyřádily. A v nedalekých Polžicích je super pizzerie, dobré jídlo a veliká zahrada, kde se můžou děti volně vypustit na houpačky, pískoviště atd. To není všude právě zvykem, takže doporučuji z vlastní zkušenosti.
    Jo a jeden místní vtípek: Jak se řekne anglicky Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic? Christopher the Bastard from Afterspoons and Withoutsatellites.

    Odpovědět

Napsat komentář