motiv

Jan Pohribný – Kreativní barva ve fotografii

Fotograf a pedagog Jan Pohribný se ve své nejnovější knize Kreativní barva ve fotografii vrhl na zpracování tématu barev ve fotografii. V dnešní recenzi se seznámíme s tím, co kniha z produkce nakladatelství Zoner Press nabízí a pro koho je určena.

S překvapením zjišťuji, že už uplynulo téměř přesně 5 let od doby, kdy jsem psal recenzi na autorovu starší knihu Kreativní světlo ve fotografii. K té jsem tehdy přistupoval s jistou skepsí, ale příjemné překvapení, které mi připravila, způsobilo, že na nejnovější počin Jana Pohribného jsem se naopak velmi těšil. A zklamání mi určitě nepřipravil, i když musím dopředu říct, že to nejspíš nebude kniha tak docela pro každého – k tomu se ale dostaneme později.

Jan Pohribný – Kreativní barva ve fotografii

Kolik se toho dá o barvách říct a napsat? Pokud jste se někdy zajímali o fungování barev ve výtvarném umění či designu, s největší pravděpodobností jste narazili na základní pravidla například pro kombinování barev, vliv sytosti a možná něco z psychologie barev (kterou navíc leckdo zpochybňuje) – většinou jde o texty v rozsahu článku či dvou. Recenzovaná kniha má v tomto smyslu podstatně větší záběr. Barvy zkoumá opravdu ze všemožných směrů a samozřejmě s výrazným přesahem do fotografických technik a postupů. Jan Pohribný začal coby pedagog knihu připravovat jako učebnici, kterou dle svých slov v českém prostředí postrádal, a výsledkem je velmi hutná, bezmála třísetstránková publikace stran rozdělených do šesti hlavních částí.

Část první – Oko do duše okno

První část v rozsahu necelých 20 stran začíná velmi zajímavým exkurzem do historie vnímání a používání barev. Co si o jejich podstatě mysleli antičtí filosofové, představitelé rané středověké církve, renesanční umělci a nakonec i první vědci se snad dnes jeví málo podstatné, ale mně osobně tento širší pohled zajímá a jsem moc rád, že se pro něj několik stran v knize našlo.

Jan Pohribný – Kreativní barva ve fotografii

Relativně rychle se nicméně od této problematiky dostaneme ke konkrétnějším aspektům vnímání barev – přesněji řečeno k otázce, jak vlastně dokážeme barvy vidět, která úzce souvisí se stavbou oka a fungováním mozku. Tato anatomická vsuvka není samoúčelná, neboť nám pomáhá pochopit, proč barvy nejsou tak docela absolutní veličinou a že naopak mnoho objektivních i subjektivních okolností může zásadním způsobem ovlivnit to, jak barvy vnímáme. Z toho pak vyplývají aspekty, které můžeme využít i ve fotografii, jako například simultánní kontrast, odečítání barev nebo optické míchání.

Část druhá – Uvnitř duhy

Přestože autor sám v předchozí části zmiňuje, že procesy vnímání barev jsme dodnes nedokázali tak docela rozkódovat a pochopit, spoustu dalších věcí o barvách víme. Druhá, zřejmě nejtechničtější část knihy se věnuje fyzikálním vlastnostem barev a plynule navazuje na to, co to znamená z hlediska fotografování – od široce známého vlivu vyvážení bílé přes možná o něco méně známý a uplatňovaný vliv expozice na podání barev. Věděli jste například, že některé barvy mají tendenci při podexpozici měnit také svůj odstín zatímco jiné pouze jas? Po krátké kapitole o zvládání dynamického rozsahu scény (samozřejmě opět s přihlédnutím k barvám) pak už následují pro leckoho možná trochu nezáživné, ale z hlediska zpracování fotografií nezbytné informace o skládání barev, barevných modelech, prostorech, profilech a správě barev jako takové. Jan Pohribný tady zvolil odlehčený styl, kdy se snaží zejména těžko uchopitelnou problematiku color managementu vysvětlit s pomocí metafor skutečného světa (nás v Paladixu rozhodně potěšila citace z Radčina článku :), a myslím, že se mu daří vysvětlit podstatu v nutné míře, aniž by technicky méně zdatného čtenáře odradil. Na zajímavosti přidávají také další odkazy do historie k prvním snahám o vědecký popis barev.

Jan Pohribný – Kreativní barva ve fotografii

Část třetí – Řeč barev

Dalších 26 stran je věnováno barvám jakožto nositeli informace. Na řadě příkladů je zde vysvětleno, že barvy získávají své vlastní významy – ať už přirozeně v přírodě (barvy varující predátory, barvy samců, které mají přilákat samičku, barvy maskovací) nebo kulturně a společensky (barvy vyjadřující status jejich nositele, barvy v rámci navigačních a dopravních značeních, barvy jakožto prodejní nástroj atd.). S tím souvisí také již zmíněná psychologie barev, kterou autor nezjednodušuje na pouhá triviální sdělení typu „modrá značí důvěru“, ale věnuje se vlivu společnosti a tradic na vnímání barev, zmiňuje různě komplexní způsoby určení barevné typologie a odkazuje i na průzkumy, které se věnují oblibě barev v různých zemích a společenstvích. Tato část je nejspíš nejméně fotograficky orientovanou z celé knihy, ale Jan Pohribný určitě nezapomínal, jakou knihu píše, takže ani zde nechybí jemné odkazy k tomu, jak určitá sdělení barev fotograficky využívat.

Jan Pohribný – Kreativní barva ve fotografii

Dobrou polovinu této části knihy pak zabírá jakýsi atlas barev, v němž je shrnuta symbolika a vlastnosti 8 základních barevných odstínů a navíc černé, šedé a bílé. U každé z nich najdete nejčastější asociace, které vzbuzuje (převážně v místních souvislostech, ale občas i v jiných kulturách), jejich symboliku, působení, výtvarný vliv, vhodné užití i technické aspekty z hlediska fotografického. Tento přehled je výborně zpracován a i když lze předpokládat, že základní vnímání působení barev v místní kultuře (třeba i částečně podvědomé) má většina z nás, vůbec neškodí si jej projít.

Část čtvrtá – Přemýšlejte (nejen) fotograficky

Nejkratší a podle mě možná i tak trochu zbytečná část knihy se vlastně jen velmi málo věnuje barvám – vyjmenovává spíše základní fotografické nástroje a postupy, jako je zdůraznění či potlačení 3D prostoru, využití a zachycení času nebo volba výřezu reality. Není špatně napsaná a oceňuji také doprovodný obrazový materiál, ale v kontextu knihy a jejího zacílení podle mého názoru není nutná a v zásadě nemůže jinak, než se dotknout problematiky jen okrajově.

Část pátá – Přemýšlejte barevně

Pokud byla čtvrtá část určitým úkrokem stranou, v té páté jsme naplno zpět v barvách. Po úvodní úvaze o tom, jakou funkci může plnit barva ve fotografii, se už naplno věnuje tomu, jak můžeme barvu ve scéně ovlivňovat – tedy volbou objektů v obraze, ovlivněním barevnosti světla, které dopadá na snímač (především různé využití filtrů), a změnou barevnosti v samotném médiu (u filmových materiálů fyzikálně, u digitálního záznamu většinou v postprodukci). Část postupů pro vás bude nejspíš běžnou součástí procesu, jiné mohou být nové nebo doposud opomíjené – výčet je každopádně poměrně vyčerpávající. Snad jen pojmenování základních oblastí by si zasloužilo lidštější pojetí než rozšiřování definic profesora Šmoka – přeci jen věta „(změny barev lze provést) v procesu transformace energetických kvant záření do umělého znaku, tj. v oblasti nosiče obrazu, jeho zpracování a modifikace“ bude podle mě většině lidí připadat poněkud zvláštní.

Jan Pohribný – Kreativní barva ve fotografii

Nicméně stále jsme na začátku. Následuje více než 30 stran, které se věnují tomu, co možná bude nejvíce čtenářů v podobné knize očekávat – a to především kontrastům a harmoniím, které lze s pomocí barev vytvářet. Probrané jsou zde snad všechny možné známé i méně rozšířené kombinace a jejich působení, jak napovídají názvy alespoň některých z kapitol: Kontrast jako základ (nejen) barevné skladby obrazu, Teplotní kontrast, Sytostní kontrast, Barevné souznění, Analogická harmonie, Komplementární harmonie, Barevná dominanta. Kromě samotného popisu různých metod barevné skladby obrazu (doplněných obrazovými ukázkami) nechybí samozřejmě ani postupy, jak barevné kompozice tvořit se zohledněním všech zmíněných poznatků.

Závěrečná kapitola této části se krátce věnuje speciálnímu případu práce s barvou, dá-li se tak nazvat její absence v černobílé fotografii.

Část šestá – Ovlivněte své barvy

Zdánlivě se blížíme ke konci neboť šestá část je zároveň i poslední, ovšem z pohledu počtu stran ještě nejsme ani v polovině knihy. Jak název prozrazuje, definitivně se zde vrháme do kreativního pojetí práce s barvou, která už povětšinou není pasivně přijímanou složkou fotografované reality, ale naopak nástrojem, s nímž fotograf aktivně pracuje. V některých kapitolách jde o postupy výrazně orientované na barvu (například focení či svícení skrz barevné filtry, autorovu oblíbenou luminografii nebo přímé obarvení rekvizit), jindy jakoby se od tématu odkláněl a věnoval se zdánlivě téměř nesouvisejícím věcem (použití tilt/shift objektivů, využívání záměrné neostrosti) – nicméně i v nich se jako tenká červená linie problematika barev neustále objevuje. Konkrétních tipů, často s technickými radami a samozřejmě i řadou ukázek, jsou zde desítky a i když některé z nich budete nepochybně znát (třeba i proto, že jste četli Kreativní světlo ve fotografii, kde jsou rozebrané podrobněji), věřím, že snad každý si zde najde nápady hodné následování.

Jan Pohribný – Kreativní barva ve fotografii

Pokud nemáte tušení o autorově kladnému vztahu k fotografování na film, nejspíš by vás mohlo překvapit skoro 30 stran věnovaných barvě v klasické fotografii, i když nutno říct, že se celou knihou prolínají zmínky, které vás na to mohou tak trochu připravit. Ačkoliv osobně fotím už dlouhou řádku let jen digitálně, přečetl jsem si je docela s chutí a rozšířil jsem si povědomí o postupy, které asi pro zkušené temnokomorníky nebudou žádným tajemstvím, ale já osobně jsem je neznal – například o různých způsobech kolorování, o úskalích zvětšování sendvičů z více filmových políček, o technice Polaroid transferu či chemigramech.

Za hranice běžných úprav jdou kapitoly, které se věnují převážně fyzické úpravě hotových zvětšenin nebo interakci s nimi – počínaje od jejich přemalování, přeskládání do koláží, doplnění o další materiály, kombinování se světelnou instalací nebo jejich převedení zpět do 3D prostoru. Tato část už bude možná pro mnohé čtenáře přesahovat to, co by v knize mohli očekávat (nebo co považují za související s tradiční fotografií), ale mě osobně velmi zaujala, protože přesně tady jsem měl pocit, že objevuji doposud nepoznané.

Jan Pohribný – Kreativní barva ve fotografii

Po několika stránkách o možnostech digitálního věku následují kapitoly o adjustaci a prezentaci fotografií ve fyzické i digitální formě a po krátkém zamyšlení nad budoucností barevné fotografie se sci-fi vložkou už míříme neodvratně ke konci, který tvoří naopak bodový výlet do historie a samozřejmě také nezbytný rejstřík.

Závěrečné zhodnocení

Kreativní barva ve fotografii je nepochybně záslužné dílo a jsem moc rád, že tady něco podobného vzniklo. Není-li to nicméně po přečtení předchozích odstavců zřejmé, musím upozornit, že jde o knihu, která nejspíš nesedne všem. Není úplně jednoduchá na čtení a nemyslím, že jí zhltnete jedním dechem – já jsem jí četl déle než měsíc. Nejedná se o soubor schémat a technických rad (i když v ní samozřejmě najdete i ryze praktické postřehy) – mnoho užitečného je v ní řečeno, ale za její cíl nepovažuji naučit vás zopakovat postup, nýbrž inspirovat k přemýšlení o barvě a k experimentování, což vyžaduje otevřený přístup a hlubší zájem o fotografii. Pokud se chcete jen naučit pár nových triků, hledejte raději jinde.

Nedílnou součástí jsou samozřejmě také doprovodné fotografie – stejně jako u minulé knihy využil Jan Pohribný nejen své snímky, ale také práce téměř stovky dalších autorů. Velká většina pochází z jejich umělecké tvorby a neodpovídají tedy většinou tak docela tomu, jak si možná představujete výukový materiál, a nepochybně nesledují většinový vkus. Probíraná témata nicméně většinou doplňují dobře a mě osobně baví sekundární efekt čtení knihy, která vás tak mimochodem trochu seznamuje s tvorbou českých i světových fotografů.

To samé ostatně platí i o textu, který je prošpikován odkazy na řadu dalších umělců a proto bych docela doporučil knihu číst tehdy, máte-li možnost si dohledávat pro doplnění celkového obrazu i zmiňované tvůrce.

Technickému provedení knihy nemám v zásadě co vytknout – snad jen u některých fotografií jsem toužil po větší velikosti, než je vytištěna v knize (zvláště silně jsem si to uvědomil u kaktusu z PET lahví, který je v textu v menším a oříznutém provedení a na začátku knihy ještě jednou přes celou dvojstranu, což zdůrazňuje, jak moc mohou malé rozměry fotografii ubrat), a rovněž některé delší popisky pod fotografiemi se v malém písmu (speciálně na černém pozadí) nečetly nejlépe. Ale obojí má poměrně pochopitelné důvody a dá se s tím žít.

Kreativní barva ve fotografii
Autor:Jan Pohribný
Vydavatel:Zoner Press 2016
Přibližná cena:585 Kč
Rozsah:288 stran
ISBN:978-80-7413-332-9

Michal Krause
https://www.michalkrause.com/
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný

Možná by vás mohlo zajímat




 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace