motiv

Kinofilmový skener Minolta Scan Dual III

Podrobná recenze nového a cenově zajímavého skeneru od Minolty.

Prosím POZOR testovací příklady obsahují řadu podrobností a výsledné soubory jsou tedy poměrně velké (do 500 kB).

Minolta

Úvod

Po recenzi tohoto skeneru jsem docela dlouho toužil už jen proto, že udávané parametry odpovídaly skeneru s velmi vysokým rozsahem denzity a tedy ideálnímu pro skenování diapozitivů. Rovněž výsledky funkce odstranění prachu a škrábanců na filmu, která je zde řešena softwarově a hojně propagována, jsem očekával s napětím. K tomu všemu je cenová relace více než přijatelná. Jako referenční skener jsem zvolil již starší, ale kvalitní model skeneru Nikon střední řady CoolScan IV. Nakonec zde byl také recenzován. Jak to všechno dopadlo se dočtete dále.

Obsah balení

Obsah balení tvoří následující součásti, víceméně se jedná o naprosto standardní součásti tohoto typu zařízení.

  • vlastní skener
  • plastový držák filmového pásu pro 6 políček
  • plastový držák diapozitivů v rámečku pro 4 kusy
  • kabel USB, síťový adaptér
  • tištěný manuál v češtině, vícejazyčný doplňující manuál (Quick Reference Quide)
  • 3x CD - obslužný program a TWAIN rozhraní, Adobe Elements 1, elektronický manuál
  • český a cizojazyčný manuál

Technická data dle výrobce

  • fyzické rozlišení 2820 dpi
  • 16-bitový A/D převodník, výstup v hloubce 8 a 16 bitů na barvu
  • denzita 4,8
  • zdroj světla - výbojka se studenou katodou
  • skenování filmového pásu, diarámečků, APS (s adaptérem - není součástí dodávky)
  • funkce Auto Dust Brush (softwarové odstranění prachu a škrábanců), Pixel Polish (automatická úprava barev snímku)
  • vícenásobný sken (až 8x) jednoho políčka
  • připojení přes USB 2.0 kompatibilní zpětně s USB 1.1

Počítač použitý na testování

Tentokrát jsem neinstaloval skener na více počítačů, vzhledem k rozhraní USB se dá předpokládat jeho bezproblémový provoz na libovolném rozumném hardware. Takže snímky byly získány na PC - AMD Athlon XP 1600+, SDRAM 756 MB, 80 GB HDD Seagate, základní nastavení bez přetaktování + systémové utility od výrobce, systém Windows 2000, grafický software Photoshop 5.0 LE. Pro porovnání novějšího rozhraní USB 2.0 jsem v práci ještě udělal jeden soubor testů pouze pro získání reálných časů. Počítač obsahoval procesor Pentium 4 2.0 GHz s 512 MB DDR RAM, Windows ME, ostatní není důležité.

První seznámení a instalace

Jaký je první dojem? Především upoutají plastové rámečky. Minolta se jich ani po letech nevzdala, za což bych dal jejím marketingovým manažerům "za pět". Při ukládání filmového pásu do rámečku snad neexistuje způsob, jak ho poctivě srovnat bez toho, aniž byste se jej dotkli, obzvláště pokud je prohnutý podélně nebo příčně. Výřezy pro prsty jsou poměrně malé, takže jsem při centrování a posledním posunu filmového pásu na něj stejně ve finále párkrát sáhnul. Pokud se film pohne těsně před zacvaknutím krycího rámečku, neexistuje způsob, jak s ním posouvat bez kolize s oblastí snímků (není k němu žádný přístup) nebo opětovného otevření držáku. Navíc je výřez políčka nepatrně menší než 36 x 24 mm, ale proč? U diapozitivu je to sice jednodušší, ale opět výsledné zaaretování diarámečku zatažením na doraz pro člověka se silnějšími prsty nemusí být až tak jednoduché. Zrovna tak vyjímání, které musí nutně následovat. V této chvíli stojí na mém pracovním stole vlevo Minolta a vpravo Nikon. V tomto bodě jednoznačně vede řešení značky Nikon, jak z pohledu manipulace, tak potřebného prostoru při vlastním skenování.

Skener sám o sobě je poměrně velký, řešený naplocho, zabere trochu více místa na pracovním stole. Rámečky se z něj vysouvají dopředu, očekává se tedy volný prostor dalších minimálně 25 cm před skenerem. Současně jsou v této "visuté" poloze zranitelné a není úplně rozumné nechat je vyjíždět například nad ruku spočívající na myši. Ale jak jsem již uvedl, toto řešení je pro Minoltu typické. Překvapivý pro mě byl síťový adaptér ve formě ploché lehké krabičky (evidentně spínaný zdroj), ovšem zabírající při nevhodném tvaru ostatních síťových zástrček celkem tři sousední místa na síťové prodlužce, alespoň v mém případě. Je to hnidopišství, já vím, ale kupovat většího psa jen kvůli hloupě tvarovanému adaptéru není optimální. Přitom v dnešní době snad není takový problém udělat adaptér třeba na výšku.

Instalace software je jednoduchá a rychlá. Po připojení skeneru a jeho zapnutí se ohlásí nový hardware, v tomto okamžiku stačí vložit CD s instalačním programem do mechaniky a potvrdit samotnou instalaci. Po jejím skončení je vyžadován restart a po něm je vše okamžitě funkční. Překvapením pro mě byla možnost současného skenování na obou kinofilmových skenerech, připojených v té chvíli k počítači na rozhraních USB, testovací snímky se tak vytvářely mnohem rychleji, než kdybych musel skenery na střídačku vypínat a zapínat. Druhým překvapením při základním spuštění ovládacího programu je požadavek na zavření dvířek skeneru, pravděpodobně pro vykonání základní světelné kalibrace výbojky. To je požadováno vždy, bez ohledu na to, jak dlouho je již skener zapnutý. Prvotně je navíc hlášený jako chyba, takže mi chvíli trvalo, než jsem pochopil, co je po mě požadováno (tj. že nejde o chybu, ale pokyn). Ještě drobnost, posuvná čelní dvířka (stříbrná část čelní strany) mají dvě polohy: pro kinofilm (uvolňují místo pro rámečky) nebo pro APS film, pak jsou plně otevřená a předpokládá se vložení adaptéru pro APS filmy. Rámeček s filmem NELZE do skeneru vložit před spuštěním software (u Nikonu ano), poprvé jsem se tedy se skenerem nepříjemně přetahoval (já tlačil dovnitř, skener vysouval ven). No nejenom poprvé, on když je člověk zajetý na nějaký postup... :-))

Nároky na počítač

Nechci se opakovat, co bylo napsáno v předchozích článcích na podobné téma, platí i zde. Poměrně podrobný rozbor naleznete v seriálu o digitálním minilabu, není důvod ho celý opakovat.

Software - obecně

Minolta
Struktura menu pro ovládací software DS Dual3 Easy Utility

Po prvním spuštění obslužného programu probíhá již uvedená krátká kalibrace, po které je skener připraven k použití. Ve skutečnosti máte dvě možnosti, jak budete k vlastnímu procesu skenování přistupovat. V menu se totiž objeví dva skenovací programy.

Ten jednodušší se jmenuje DS Dual3 Easy Utility a vypadá podobně jako známý kouzelníci ve Windows. Po dotazu na typ filmu následuje náhled všech snímků, u každého můžete poté určit otočení 90 nebo 180 stupňů a zda chcete použít funkce Pixel Polish a Dust Brush na vylepšení obrazu. Pak následuje možnost nastavení jasu, kontrastu a barevné saturace. Poslední okno programu obsahuje volbu rozlišení v návaznosti na další využití snímku po skenování. Pro laiky docela jednoduché a pochopitelné. Pro ty znalejší má program v tomto provedení jedno poměrně slabé místo - není vůbec zřejmé, jaké parametry jsou vlastně nastaveny (automatické zaostření, automatická volba expozice, ...). Lze předpokládat, že dané řešení vychytává všechny možné chyby uživatele a hlavně je směrováno na laika, který ani maximální možnosti skeneru nevyužije.

Minolta
A klasické rozhraní pro zkušeného uživatele

Naopak, program DS Dual3 Utility je již plnohodnotným rozhraním nejen s řadou možných nastavení, ale hlavně s možností uložit téměř jakýkoliv kus práce či nastavení k pozdějšímu použití, včetně momentálně udělaných náhledů. Po pravdě řečeno, spolehl jsem se na svou obecnou znalost podobných programů a zpočátku ani pořádně nečetl manuál, takže na řadu nastavení jsem přišel až po jeho prostudování. Přiznejte si, používáte sami jiný postup? Vzhledem k ne zrovna přehlednému řešení menu - část je přístupná přes řadu záložek, část je obsažena v ikonách v horní části, doporučuji před vlastním skenováním si jednotlivé možnosti projít jednu po druhé a zjistit, co je vlastně nabízeno. Opravdu doporučuji přečtení manuálu, tentokrát to nebude k zahození.

DS Dual3 utility můžete použít buď samostatně nebo se otevře v grafickém programu jako ovladač TWAIN rozhraní. Na první pohled je trochu nepřehledný, ale jak už to u programů bývá, je to jen otázka času, kdy si na rozmístění jednotlivých položek zvyknete. Jedinou podstatnou výhradu mám k poměrně zbytečnému nesmyslnému zaostřování probíhajícímu při vytváření náhledů (pokud zatrhnete položku "Index scan priority - Quality"), které je zatraceně zdržující. Vyzkoušel jsem uložení zobrazeného indexu jako obrázku na disk jak v režimu Speed, tak v Quality. Na výsledku jsem nenašel naprosto žádný rozdíl v kvalitě zobrazení či ostrosti detailů. Doporučuji tuto volbu vypnout, je to funkce navíc, která vám mimo delšího čekání na index nic nepřinese.

Software - Auto Dust Brush

minolta
Softwarové ICE, příklad

Jak uvádí manuál, nejedná se o všemocnou funkci ve formě kompletního odstranění všech nečistot a škrábanců jako u hardwarového řešení, ale o odstranění drobných nečistot přichycených na filmu, které jsou klasickou cestou (foukáním či štětečkem) neodstranitelné. Předpokládá se tedy, že z filmu před vlastním skenováním odstraníte všechna mechanicky odstranitelná prachová smítka, chlupy, apod. Což v základu není až tak špatná úvaha. Výsledek a přímé porovnání naleznete na příkladech, myslím, že k nim není nutný rozsáhlý komentář.

Stručně řečeno, víceméně je funkce taková, jak manuál píše. Musíte se ale smířit s výraznou degradací ostrosti snímku a jeho nejjemnějších detailů, takže je otázkou, jaký to všechno má smysl. Pro malé formáty výsledných fotografií nemusí být ztráta ostrosti tak výrazná a odstranění prachu vypadá funkčně. Pokud však očekáváte maximální využití rozlišení skeneru a formát konečné fotografie 30 x 20 cm či větší, pak už je snížení ostrosti velké a je potřeba se smířit s tím, že funkci nelze použít.

Jsem si vědom, že tvrdím něco jiného než reklama Minolty, ale uvědomte si, že rozpoznání prachového zrna v určitých situacích může být problém. Například fotografie hvězd, deště nebo sněhu. Jak poznáte, že je to prach a ne obsah snímku? Nakonec uříznuté spodní oblouky antén na příkladu jasně ukazují, že je možné selhání software.

Minolta
Ostrost a šum, další příklad s podstatnými prvky

Z pohledu výraznějšího poškození filmu mechanickou cestou ve formě delších škrábanců či dokonce pravidelného vrypu po celé délce filmového pásu se program samozřejmě nechytá. Pokud často navštěvujete pouštní nebo prašné oblasti, občasnému uhnízdění zrníčka prachu někde na cestě filmu nebo na hraně kazety asi nezabráníte. Následujícímu poškrábání filmu pak také ne. A to je také případ, kdy je jednoznačně rozumnější se poohlédnout po skeneru s hardwarovým řešením "prachového" problému.

Ještě je třeba vzít do úvahy, že jiné množství prachu obsahuje film právě donesený z labu, jiné dlouho skladovaný nebo promítaný diapozitiv při opětovném skenu. Tj. pokud film naskenujete okamžitě po vyvolání na maximální možnou kvalitu a s tímto skenem budete do budoucna pracovat, nižší výkon programu nebo vypnutí funkce není až tak tragické. Pokud však vezmete rok starý diapozitiv v rámečku, který jste mezitím párkrát promítali, výsledek je špatný a tady je jediná cesta v hardwarovém řešení.

Tím říkám, že roli hrají i jiné záležitosti než jen samotný skener a pokud se jim přizpůsobíte, můžete mít lepší výsledky při shodných finančních nákladech a nemusí vůbec vadit nižší výkon softwarového ICE.

Software - Pixel Polish

Funkce plně využívá 16-bitovou hloubku barevného A/D převodníku, takže je logicky funkční pouze pro snímky s rozlišením 8-bitů na barvu. Co vlastně dělá? V podstatě se snaží upravit snímky určitého typu tak, aby byly jasově a barevně co nejlepší, maximálně se přibližovaly chtěnému snímku a vás to nestálo žádnou práci. Základní úprava může být zcela automatická nebo určujete z výběru, o jaký se jedná snímek. Výběr je rozdělen na tři části (barvy, jas a kontrast, objekt a scéna) a obsahuje položky menu - vybledlé, silné nebo slabé barvy, snímky s protisvětlem, málo nebo příliš kontrastní, podexponované či přeexponované, dále noční scénu, les, moře nebo oblohu. Výsledky nejsou zlé a mnoha amatérům ušetří čas a zklamání nad špatnými skeny chybně exponovaných snímků. Nechtějte po mě příklady, bylo by nutné jich prezentovat desítky a stejně by nevystihly všechny možnosti. Funkcička dělá co má a laikům neumějícím kouzlit třeba s Photoshopem zcela jistě přinese vyšší kvalitu snímků.

Ještě musím doplnit, že u Minolty negativy ztratí jednu podstatnou nepříjemnou vlastnost právě při Pixel Polish v automatickém režimu. Má žena totiž fotografuje kompaktem, sice kvalitním, ale přesto drobně vinětujícím. A Nikon vinětaci zachovává, kdežto Minolta ji téměř úplně vyruší. Nezkoumal jsem důvody, manuál o něčem podobném nehovoří, beru to jako příjemný fakt (a děkuji programátorům).

Software - Adobe Elements

Opominul jsem grafický program dodávaný společně se skenerem. Jedná se o standardní verzi Adobe Elements ve verzi 1.10, což je vzhledem k současně existující již nové verzi 2.0 škoda. Z pohledu uživatele jde o jednodušší grafický program na úrovni dřívějšího standardu Photoshopu 5.0 LE. To ale neznamená, že jeho možnosti nevyužijete nebo není kvalitní. Naopak, vzhledem k ceně skeneru je jeho přibalení příjemným překvapením. Nebudu jej popisovat, o něm recenze není. Pokud chcete získat podrobnější informace, můžete si stáhnout třicetidenní trial verzi ze stránek Adobe nebo pohledat v různých časopisech či webových serverech zabývajících se grafikou (např. www.grafika.cz).

Skenování - výsledky a kvalita

Jak jsem již napsal, na stole mám vedle sebe v tuto chvíli dva skenery, přehazoval jsem jen filmové pásky nebo diapozitivy v rámečku mezi nimi a mohl tak téměř okamžitě porovnávat. U diapozitivu je přeci jen výhoda v tom, že originál máte před sebou a o případně ujetých barvách nemůže být sporu. U negativu zase, pokud jste současně fotografovali stejnou scénu na diapozitiv, lze srovnat kvalitu barevného převodu na pozitiv přímým porovnáním s diapozitivem.

Minolta
Porovnání převodu negativu spolu s vinětací

A tady mohu říci, že přes nesporné kvality skeneru jsem byl zpočátku z barevného podání diapozitivů i negativů poměrně rozpačitý. Zatímco diapozitiv měl proti shodnému skenu z Nikonu a originálnímu diapozitivu výrazně vybledlé barvy, negativ naopak barvami přímo hýřil. Navíc přes jednoznačně lepší podání barevných přechodů Minoltou byla její ostrost výrazně nižší než u Nikonu. A ještě k tomu všemu se ostrost snímku kus od kusu nepatrně lišila. Podotýkám, že sken nebyl vysloveně neostrý, ale při skenu v plném rozlišení měl Nikon jednoznačně prokreslenější detaily. Ostrost se vyřešila zapnutím zaostřování před každým skenem, které je implicitně vypnuté a skener je proto rychlejší (ve jménu moderní doby - "Je to sice špatně, ale rychle").

Barevné podání nakonec dopadlo následovně. Po delším laborování jsem dosáhl vyrovnání u diapozitivů (zapnutím funkce "Auto expose for slides"), ale u negativu zůstaly barvy stále příliš zářivé i při přepnutí "Exposure control for negative" na režim auto. Je nutné dodat, že ani u Nikonu převod není ideální, pro změnu poskytuje negativy v poměrně studeném tónu. Ale to jsou záležitosti, které lze podrobným nastavením barev s následným uložení samozřejmě změnit, pokud to umíte.

Minolta
Příklad vícenásobného skenu. POZOR - 500 kB obrázek

Poměrně hodně dotazů uživatelů je směrováno na kvalitu skenování negativních materiálů s ohledem na zrno filmu. Nemohu porovnat vícenásobné skenování, protože referenční Nikon ho nemá, ale chtěl jsem porovnat jeho účinek ve srovnání s funkcí GEM, což je Nikonovské softwarové řešení téhož. Zvolil jsem negativ Kodak Supra Royal o citlivosti 400 a naskenoval několik snímků s řadou odlišných nastavení.

Po pravdě, nakonec jsem ani porovnávací skeny na Nikonu nedělal, nebylo totiž co porovnávat. Omezení zrna je nerozeznatelné. Omezení šumu? On tam žádný není ani při prvním skenu, takže nebyl důvod něco odstraňovat. Navíc čas osminásobného skenu je již extrémní, nakonec se zde přesouvá osmkrát více dat než obvykle. Pokud chcete tuto funkci často používat (jest otázkou, k čemu), rozhraní USB 2.0 je naprostou nutností.

Minolta
Sken klasických ČB negativních filmů

Další záležitostí, pro kterou je tento skener více než vhodný, je sken klasických negativních černobílých materiálů. Tady se budu chlubit cizím peřím, následující fígl mi poradil Pavel Kolařík na FotoPrůvodci a poskytl rovněž zde uvedené příklady ČB snímků. Mnohem lepších výsledků s prokreslením celého snímku, tj. jak tmavých, tak světlých míst, dosahuje skenováním negativu s nastavením skeneru pro černobílý diapozitiv a teprve hotový snímek převede v grafickém programu prostou inverzí na klasický pozitiv. Výsledky jsou překvapivé, nejvíce daný postup osvětlí uvedený příklad než nějaké dlouhé povídání. Zřejmě se jedná o chybně nastavené implicitní parametry programu pro sken ČB negativu.

Nemám prostředky ke změření rozsahu denzity, ale laickým srovnáním je shodná s Nikonem. Nejsem přesvědčen o její teoreticky udávané vysoké hodnotě. Jedná se totiž o číslo s logaritmickou závislostí a tak rozdíl mezi teoretickými 3.6 a 4.8 by musel být obrovský. Pokud vezmu hodně tmavý diapozitiv, množství detailů ve stínech je u Minolty srovnatelné, hlavní rozdíl je v neexistujícím šumu nejtmavších míst. Na druhou stranu, Nikon má v původním ještě neupraveném skenu ve stínech detailů více (tj. jsou světlejší), u Minolty je lze naopak dále vytáhnout pomocí úpravy gammy. Pokud tedy následně vytáhnu detaily nejhlubších stínů gammou nastavenou až na extrémní hodnotu 2.0, šum u Nikonu je zcela zdegraduje, zatímco u Minolty zůstanou zachovány. Asi jednodušší je podívat se na přiloženou ukázku v odstavcích o software, tam je to jasné beze slov. Je otázkou zkušenosti, jak uživatel využije nabízenou kvalitu. Shrnuto a podtrženo - denzita je s Nikonem zhruba shodná, ale sken neobsahuje šum a díky tomu lze snímek pohodlněji a především mnohem výrazněji korigovat.

Poslední porovnání skenů v 16 bitové hloubce na barvu s původní 8 bitovou nepřineslo žádný výsledek, vizuálně bylo prostě všechno stejné s Nikonem nastaveným na 8 nebo 12 bitů na barvu. Samozřejmě s výjimkou výše zmíněných nejstinnějších partií. Pokud je budete dále zesvětlovat či jinak upravovat, Minolta jednoznačně vede, ať již uděláte sken v 8 nebo 16 bitech.

A končíme u porovnání skenovacích časů pod rozhraním USB 1.0 a 2.0. Subjektivně při základních skenech s barevným rozlišením 8 bitů bylo vše víceméně plynulé, tj. počítač stihl převzít data s malým čekáním skeneru. Ve skutečnosti tomu je jinak a pod USB 2.0 běží skenování výrazně rychleji. Při skenu s plnými 16 bity na barvu předával skener data do počítače s rozhraním USB 1.0 s řadou delších přestávek na snímek. Při souboru o velikosti 71 MB pro majitele starších počítačů je čas, pro malý počet snímků, stále ještě přijatelný. Pokud ale přidáte nekolikanásobný sken jednoho políčka, čas skenování se neuvěřitelně natáhne a pak je již rozumnější mít nebo doplnit rozhraní USB 2.0. Stejně tak při skenování desítek či stovek snímků, kdy relativně malý časový rozdíl násobený jejich počtem již dává časový rozdíl v jednotkách hodin. Navíc k tomu všemu čas nutný pro zaostření nespočívá v samotném procesu ostření, ale v časové režii na pohyb rámečku, který je velmi pomalý a zabírá téměř třetinu času vlastního procesu. Mimochodem, ostření je řešeno opakovaným skenováním jednoho místa filmu s malým pohybem optiky a následnou kontrolou kontrastu, podle něj (tj. podle hran) se pak nastaví finální poloha optiky. Je možné určení místa, kam požadujete zaostřit, ale nesmí v něm být jednolitá barevná plocha, což je z výše uvedeného popisu logické. Základní představu o časech skenování dává následující tabulka.

Skenování diapozitivu Rozhraní USB 1.0 Rozhraní USB 2.0
Index (4 diapozitivy) 30 vteřin 30 vteřin
Základní sken 1 min. ostření + 1 min. 30 vteřin 40 vteřin ostření + 20 vteřin
Sken + Dust 1 min. ostření + 1 min. 30 vteřin 40 vteřin ostření + 35 vteřin
Sken + Dust + Polish 1 min. ostření + 1 min. 45 vteřin 40 vteřin ostření + 45 vteřin
Vícenásobný sken 2x 1 min. ostření + 2 min. 45 vteřin 40 vteřin ostření + 1 min. 5 vteřin
Vícenásobný sken 4x 1 min. ostření + 5 min. 30 vteřin 40 vteřin ostření + 1 min. 55 vteřin
Vícenásobný sken 8x 1 min. ostření + 12 min. 40 vteřin ostření + 3 min. 30 vteřin
Skenování negativu Rozhraní USB 1.0 Rozhraní USB 2.0
Index (6 políček) 1 min. 10 vteřin 1 min. 10 vteřin
Základní sken 1 min. ostření + 1 min. 30 vteřin 1 min. ostření + 50 vteřin
Sken + Dust 1 min. ostření + 1 min. 45 vteřin 1 min. ostření + 1 min.
Sken + Dust + Polish 1 min. ostření + 1 min. 50 vteřin 1 min. ostření + 1 min. 20 vteřin
Vícenásobný sken 2x 1 min. ostření + 2 min. 55 vteřin 1 min. ostření + 1 min. 40 vteřin
Vícenásobný sken 4x 1 min. ostření + 5 min. 30 vteřin 1 min. ostření + 3 min. 10 vteřin
Vícenásobný sken 8x 1 min. ostření + 12 min. 1 min. ostření + 6 min. 20 vteřin

Závěrečné zhodnocení

Pokud jste se prokousali textem až sem, máte k dispozici snad slušnou dávku informací o daném skeneru. Dále se pokusím dostupné informace shrnout. Přesto, že Minolta stojí téměř polovičku proti srovnávacímu Nikonu, nenechte se cenovým rozdílem zmást. Ač nerad, musím přiznat, že její výsledky jsou zcela srovnatelné, barevné prokreslení detailů a barevných přechodů je prvotřídní. Prostě je jednoznačně vidět, že je vývojově mladší a technika mezitím někam opět poskočila při docílení rozumné ceny.

Drobnou výhradu mám k implicitně vypnuté funkci zaostřování skeneru při skenování každého snímku, první rozmazané snímky mě docela vyděsily. Pokud ji však zapnete, ostrost je plně srovnatelná s Nikonem, rozdíl prostě nenajdete. Naopak softwarové odstranění prachu a škrábanců mě nepřesvědčilo. Je to reklamní obezlička, při jeho použití je snímek v detailech jednoznačně degradován rozmazáním. Řečeno diplomaticky, o skutečném odstranění nečistot lze s úspěchem pochybovat. Přišlo by mi korektnější od výrobce přiznat, že skener má barevně a kvalitativně vynikající parametry, ale odstranit následky poškození či zaprášení filmu prostě neumí. Nebo udělat regulérní srovnání, do jak velkého formátu není rozostření až tak podstatné, protože jak jsem uvedl výše, fotografie 9x13cm či 10x15cm mohou být v pohodě a fotograf plně spokojen.

Skener může díky své ceně oslovit okruh uživatelů, který bývá normálně opomíjen. Je všeobecně známo, že hardwarového odstranění prachu a škrábanců není funkční pro klasické černobílé filmy, ale většina skenerů ho nabízí a uživatel ho samozřejmě v jejich ceně zaplatí. Naopak, ty, co ho nenabízejí, nemají ani odpovídající parametry pro opravdu kvalitní sken. A tuhle díru v trhu ve formě kvalitního skeneru bez funkce ICE zaplňuje právě Minolta. Pro uživatele klasických negativních černobílých materiálů může být ideální příznivou cenou a vysokou barevnou hloubkou. Naopak, uživatele barevných fotomateriálů zvyklé na hardwarové řešení ICE nemůže přesvědčit. Ti se prostě musí rozhodnout, zda si něco připlatí nebo zda se smíří s případnou manuální retuší nečistot.

Chtěl jsem na konci recenze nějak shrnout své rozporuplné pocity. Mezitím mi řadu vlastních myšlenek potvrzují různé typy reklam, zde je tedy můj velmi velmi subjektivní pohled. Díky marketingovým tlakům a snaze přesvědčit zákazníka o kvalitách toho "právě pro vás nejlepšího" skeneru se výrobci začínají chytat do vlastních pastí. Nenajdete reklamu: "Precizní levný skener kinofilmů s kvalitním podáním, solidní denzitou, neexistujícím šumem za rozumnou cenu". Ta by byla pravdivá a oslovila by rozumného uživatele zcela jistě, zvláště s danou cenou. Místo toho nás výrobce masíruje desítkami funkcí, které tam jsou (odstranění prachu, vícenásobný sken, atd.), ovšem jejichž užitná hodnota je minimální.

Plusy

  • jednoduchost instalace
  • barevná hloubka s téměř neexistujícím šumem ve stínech
  • možnost uložení nastavení včetně náhledů všech mezikroků v úpravách snímků
  • možnost exportu indexu snímků s uložením na disk jako obrázek
  • podrobný popis funkcí v manuálu
  • kvalitní grafický program (vzhledem k ceně skeneru)
  • cena

Mínusy

  • plastové rámečky pro uchycení filmu / diarámečku spolu s manipulací filmem
  • malý "ořez" negativu v rámečku
  • logika vkládání rámečků spolu s nutnou minimální silou a malou aretací v základní poloze
  • implicitně chybné nastavení parametrů ovladače (vypnutý autofocus, atd.)
  • téměř nepoužitelný převod barev negativu i pozitivu při vypnutém automatickém nastavení
  • neskutečně dlouhá doba při zaostřování před skenem (cca 1 minuta na každý snímek)
  • spíše symbolická funkce na odstranění prachu
  • hlučnost, poměrně vysoký nepříjemný tón

Jan Hlinák
http://www.fotoamater.cz
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Diskuse k článku
Karel30.6.2003, 05:26odpověď
Jan Hlinák30.6.2003, 11:25odpověď
Jarda30.6.2003, 10:11odpověď
Jája a Pája30.6.2003, 13:21odpověď
Jarda30.6.2003, 17:06odpověď
Jája a Pája1.7.2003, 06:48odpověď
Jarda1.7.2003, 08:51odpověď
Pavel Pola1.7.2003, 09:00odpověď
MaJa5.7.2003, 20:40odpověď
Jarda6.7.2003, 08:47odpověď
Jája a Pája1.7.2003, 10:19odpověď
Jarda1.7.2003, 14:57odpověď
rt1.7.2003, 20:55odpověď
Jája a Pája2.7.2003, 07:01odpověď
Jája a Pája2.7.2003, 08:20odpověď
rt1.7.2003, 00:18odpověď
Jarda1.7.2003, 08:55odpověď
JirkaM5.7.2003, 17:35odpověď
Petr H.30.6.2003, 14:20odpověď
Jan Hlinák30.6.2003, 15:12odpověď
Chládek Jan30.6.2003, 20:00odpověď
Jan Hlinák1.7.2003, 09:14odpověď
Richard Vajsar15.7.2003, 20:51odpověď
Jarda30.6.2003, 17:20odpověď
rt30.6.2003, 23:47odpověď
Jarda1.7.2003, 09:12odpověď
radka1.7.2003, 11:53odpověď
Jarda1.7.2003, 16:38odpověď
radka1.7.2003, 18:33odpověď
Richard Vajsar15.7.2003, 20:41odpověď
.....30.6.2003, 20:16odpověď
faced1.7.2003, 09:22odpověď
Jan Hlinák1.7.2003, 09:27odpověď
Pavel Pola1.7.2003, 09:28odpověď
Houda Tomas1.7.2003, 13:39odpověď
Libor1.7.2003, 15:18odpověď
Jirka1.7.2003, 15:26odpověď
MR1.7.2003, 16:25odpověď
Franta Tichý2.7.2003, 15:42odpověď
Jarda2.7.2003, 16:48odpověď
Jan Hlinák2.7.2003, 16:55odpověď
misa6.7.2003, 21:42odpověď
Zdenek Hrdlička7.7.2003, 15:43odpověď
Martin10.7.2003, 00:12odpověď
Jan Hlinák15.7.2003, 09:53odpověď
Richard Vajsar15.7.2003, 21:21odpověď
Maarty14.7.2003, 20:22odpověď
Bishop16.7.2003, 13:40odpověď
Voženílek Martin16.7.2003, 23:03odpověď
Pepýk18.7.2003, 09:37odpověď
Tomas Bleier29.7.2003, 12:48odpověď
Maarty5.8.2003, 15:24odpověď
Tonda24.7.2003, 14:32odpověď
tomas19.8.2003, 19:21odpověď
Jan Hlinák20.8.2003, 09:01odpověď
tomas20.8.2003, 20:24odpověď
Miloš23.9.2003, 23:40odpověď

přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

Možná by vás mohlo zajímat




 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace