Fotografování při slabém osvětlení (ať už v interiérech nebo třeba venku za soumraku a v noci) patří určitě k náročnějším disciplínám, neboť fotograf se musí potýkat s celou řadou obtíží převážně technického charakteru. Michael Freeman vytvořil knihu kladoucí si za cíl poskytnout uceleného průvodce, který by měl pomoci tyto obtíže překonat a dovést tak čtenáře k dokonalým snímkům. Pojďme se podívat, jak se mu tento nelehký úkol podařilo splnit.
 |
Dříve, než se ponoříme do obsahu knihy, je důležité si říct, komu je vlastně určena. V českém názvu se z původního „digital photography“ stala jenom „Fotografie“, což ovšem nemění nic na faktu, že Freeman se zde opravdu zabývá výlučně digitální fotografií. Nutno podotknout, že hned v předmluvě se o tom zmiňuje a vysvětluje i svoje důvody k tomuto rozhodnutí, nicméně se domnívám, že tady překladatel ubíral zbytečně. Autor dále v předmluvě předpokládá, že typickým čtenářem bude alespoň mírně pokročilejší fotograf, kterému není třeba vysvětlovat pojmy jako je expozice, clona, citlivost ISO atd. a který zvládá základy zpracování fotografií v počítači.
Celá kniha je rozdělena na tři velké celky. V prvním z nich nazvaném Nízká hladina osvětlení se Freeman pouští po kratičkém úvodu do technických aspektů fotografování při slabém osvětlení – a je to začátek poměrně ostrý, protože víceméně bez jakéhokoliv uvedení do problematiky začíná první kapitola nazvaná Světlo a obrazový snímač popisem bloomingu, chromatické aberace a šumu (v tomto pořadí), bezprostředně následované ukázkami potlačení CA v různých programech.
Po tomto strmém nástupu pokračuje kniha filozofičtěji laděnou kapitolou Hranice a výzvy a po ní jsme opět hozeni do technické problematiky v kapitole Rozsah zdrojů světla. Tento poněkud chaotický přístup bohužel předznamenává pojetí celé knihy, kdy jsem se v průběhu čtení ještě několikrát pozastavil nad zvolenou organizací. Hned první kapitola rovněž naplno demonstruje druhou zásadní výtku, kterou ke knize mám, a tou jsou nevhodně zvolené ukázky konkrétních jevů – u demonstrace bloomingu i chromatické aberace je opravdu dosti pracné najít jev, který autor v textu popisuje, a podobné je to i u některých ukázek v dalších částech knihy.
 |
Oddíl Nízká hladina osvětlení pak pokračuje kapitolou věnující se problematice vysoce kontrastních scén (s převažujícím zaměřením na následné zpracování fotografií v počítači) a pasáží o barevné teplotě světelných zdrojů, na což v duchu jistého chaotična navazuje kapitola o důležitých nastaveních digitálního fotoaparátu. Poté přicházejí na řadu dvě rozsáhlejší kapitoly – Slabé přirozené osvětlení a Slabé umělé osvětlení. Zejména druhá zmíněná pak přináší poměrně zajímavý úvod do problematiky umělého světla (barevné teploty zdrojů, jejich míchání, nespojitost spektra zářivek a výbojek atd.). Poslední kapitola první části nazvaná Kalibrace barev se pak věnuje v podstatě jenom vytvoření profilu s pomocí barevné tabulky GretagMacbeth ColorChecker.
Druhý oddíl knihy se jmenuje Fotografování z ruky a hned na začátku uvádí vodítka pro volbu, zda fotografovat z ruky či ze stativu, což dává zapomenout autorovu předsevzetí, že kniha je určena pro zkušenějšího fotografa, který má zvládnuté základy. Naopak další kapitola Držení fotoaparátu má podle mého názoru svůj smysl, protože nejen začátečníci se v tomto směru často dopouštějí chyb. Navíc zde autor vyzývá čtenáře, aby sám otestoval své schopnosti udržet fotoaparát v klidu při různých časech a nespoléhal se jenom na obligátní pravidlo čas = 1 / ohnisková vzdálenost, což určitě nezaškodí. Rovněž následný přehled některých malých pomůcek pro případy, kdy nejde použít velký stativ, je poměrně zajímavý.
 |
Zpět k technice se vrací následující kapitola o stabilizátorech a vysoce světelných objektivech. V té opět narážíme na dle mého názoru poněkud nevhodné ukázky při porovnání objektivů Zeiss Planar 85mm f/1,4 s Nikkorem 24-120, a také zde postrádám jakoukoliv zmínku o objektivech 50mm f/1,4, které jsou začátečníkovi určitě dostupnější než kupříkladu zmíněný Planar nebo Nikkor 85mm f/1,4, rovněž do výběru zahrnutý. Kniha pokračuje kapitolami o ostrosti, typech neostrosti a programech pro její odstraňování. Jenom této problematice je věnováno plných 27 stran (a opět se zde autorovi „povedl“ zajímavý kousek s ukázkami, kdy jsou v jednom případě coby snímek před obnovou zaostření a po ní prezentovány očividně dvě různé fotografie).
Sekce Fotografování z ruky se dále věnuje výhodám fotografování do RAWu, jeho dvojnásobnému vyvolání s následným složením, okrajově i fotografování více expozic z ruky pro složení HDR snímku a pseudo HDR snímkům vytvořeným specializovanými programy z jednoho RAWu. Pak se autor opět (z ničeho nic) vrací k digitálnímu šumu a programům pro jeho odstraňování. Jejich přímé srovnání je zcela zbytečně, protože z fotografií o velikosti několika málo centimetrů nelze nic moc vyčíst. Celý oddíl uzavírá krátká kapitola o použití blesku, u které bych měl opět výhrady k popisnosti demonstračních snímků.
Třetí a poslední část knihy se samozřejmě jmenuje Fotografování ze stativu. Začíná základním přehledem stativů, typů hlav a různých dalších pomůcek. Další kapitola se zabývá neostrostí pohybujících se objektů a pak se opět skokem dostáváme k šumu, tentokrát se zaměřením na ten, který vzniká prodlužováním expozice. Textu celkem není co vytknout, některé ukázkové výřezy jsou ovšem viditelně rozmazané pohybem fotoaparátu, na což si v oddílu o fotografování ze stativu mohl dát autor větší pozor. Se šumem má co do činění i kapitola o zajímavé technice průměrování snímků.
Prakticky celý zbytek knihy se věnuje už jenom kombinování několika expozičních variant do jednoho snímku. Freeman se nejdříve krátce věnuje tomu, jak správně vyfotografovat expoziční varianty, a posléze pak nabízí několik způsobů, jak z nich vytvořit jeden snímek, a to nejdříve poloautomaticky nebo plně ručně s maskováním ve Photoshopu (případně jiném programu s podporou vrstev) i plně automaticky ve specializovaných programech jako je Photomatix nebo EasyHDR. Poměrně obsáhle se zde řeší problematika HDR a mapování tonality, které je zodpovědné za finální převod HDR snímku na „obyčejný“. Autorovi budiž přičteno ke cti, že varuje před nevhodným převodem, který má za následek vznik nechvalně proslulých omalovánek s mohutnými „aurami“ kolem kontrastních přechodů, a že jednotlivé ukázky působí poměrně přirozeně.
 |
Kniha postrádá závěr, po poslední kapitole následuje už jenom glosář některých odborných termínů (pravděpodobně univerzální, protože některé výrazy z něj jsem v knize nezaznamenal) a klasický rejstřík.
Obsah knihy jsme si tedy představili a dostáváme se k tomu nejtěžšímu – ke zhodnocení. Osobně jsem značně kritický k používaným ukázkám a přiznám se, že jsem se také příliš nesžil se strukturou knihy. Rozdělení vzbuzuje dojem, že první část se věnuje nejdříve obecným problémům a specifikům práce při slabém světle a druhé dvě vlastnímu fotografování. Jak si ale asi pozorný čtenář pravděpodobně stačil povšimnout, fotografování jako takovému se kniha ve skutečnosti moc nevěnuje ani v jedné sekci. Všude se prolínají technické a obecnější informace s postupy při zpracování fotografií v počítači, což tvoří nejobsáhlejší část. Pokud tedy hledáte knihu zaměřenou primárně na fotografování za stížených světelných podmínek, pak bych zřejmě doporučoval sáhnout k jinému titulu. Fotografie a nízka hladina osvětlení je kniha, z niž si můžete odnést především informace o prostprocessingu digitálních fotografií. Postupy to pravděpodobně nejsou vyloženě převratné, ale přinejmenším některé jsou zajímavé, dostanete je v jednom balíčku a v češtině, což není k zahození. V knize jsou popisovány postupy nejen pro Photoshop, ale částečně i pro další programy, což mi připadá rozumné, protože znatelný trend posunu od obecného editoru ke specializovaným nástrojům pro fotografy tu určitě je. Ve výběru aplikací jsem trochu postrádal Lightroom, který sice sám nepoužívám, ale určitě patří v tomto směru k nejrozšířenějším – autor upřednostnil DxO a LightZone.
Technickému provedení knihy není celkem co vytknout, překlad je adekvátní bez snah zavádět různé novotvary, papír a tisk je kvalitní a vazba působí kvalitně. U dvou snímků se zdá, že do tisku šly náhledy namísto fotografií v plné kvalitě a u jednoho postupu byly prohozené popisky dvou obrázků, jinak se zdá být vše bez chybičky. Kniha je vázána v měkké vazbě a má 224 stran.
| Fotografie a nízká hladina osvětlení | |
| Autor: | Michael Freeman |
| Vydavatel: | Zoner Press 2008 |
| Přibližná cena: | 349,- Kč |
| Rozsah: | 224 |
| ISBN: | 978-80-7413-006-9 |
