Jan Sucharda: Fotografický ateliér

Tato kniha si klade za cíl zmapovat fotografický ateliér z technické stránky, od stádia plánování přes stavbu a jeho vybavení.

Jan Sucharda: Fotografický ateliér

Když se nám do redakce dostala tato kniha k recenzi, probudila ve mně zvědavost a velmi jsem se na ni těšil, protože vznik a vybavení fotoateliéru, a to i domácího, je téma, které řeší fotografové velmi často a informací v tištěné podobě na trhu zrovna mnoho není (resp. nejsou prakticky žádné), navíc se obvykle shánějí poměrně nesnadno. Většinou to znamená dlouhé rozmýšlení, shánění informací o tom, jak jsou vybaveny již stojící a prosperující fotoateliéry, četbu stovek stran internetových diskusí a tak podobně.

Tato kniha tedy má být bílou vránou a má pomoci fotografovi s orientací na trhu, s určením, co je v ateliéru potřebné a co naopak nadbytečné, na co rozhodně nesmí při projektování zapomenout a co naopak lze zanedbat s klidným svědomím.

Jedna ze základních žurnalistických pouček říká: Je-li v textu otázka, pak odpověď na ní vždy zní “ne”. Proč nyní píšu o žurnalistice, aniž by nějaká otázka padla? Máte pravdu, zde je:

“Přinese čtenáři tato kniha něco nového a bude jeho biblí při stavbě a vybavování ateliéru?”

Už tušíte odpověď?

Aby nezískal čtenář dojem, že jsem nějak zaujatý, projděme si nyní spolu jednotlivé kapitoly:

Předmluva – profesor Miroslav Vojtěchovský o významu reklamy, symbolice, “špinavých tricích” a o mnohém dalším. Výborné, čtivé a pochopitelné, i když místy je vhodné souběžně koukat do počítače a průběžně dohledávat citované autory (a doplňovat si tak vzdělání).Kapitola 1: Fotografický ateliér – základní úvahy – úvahy o velikosti ateliéru, rozmístění techniky a uspořádání zázemí, volba použité techniky, doplňků, závěsných systémů, stativů, stojanů, pozadí apod., mnoho tipů i pro malé domácí ateliéry. Jednoznačně nejužitečnější část celé knihy zabírající celých 79 stran!

Jan Sucharda: Fotografický ateliér

Kapitola 2: Zábleskové systémy – základní rozdělení zábleskových systémů, popis jejich doplňků a příslušenství (reflektory, komínky, softboxy atp.), včetně ukázek aplikace různých doplňků a odlišností v nasvícení scény. Rozhodně velmi užitečná kapitola, především pokud nemáte přehled o tom, jak se změní osvětlení scény při použití odrazného deštníku, reflektoru, komínku nebo reflektoru s voštinami. Bohužel ve druhé části kapitoly s názvem “Světoví výrobci zábleskové techniky”, začne autor procházet sortimentem několika výrobců a kniha tak získává ráz několika propojených firemních katalogů. Tuto dvacetistránkovou sekci podle mého názoru mohl autor zcela vypustit a věnovat se jen několika konkrétním zajímavostem z výrobních programů.

Kapitola 3: Bezdrátová odpalovací zařízení – standardy bezdrátové komunikace (4 strany), přehled výrobků rádiové synchronizace (13 stran). Je určitě vhodné připomenout, v čem se bezdrátové systémy liší a kde je síla kterého z nich, ale v tomto rozsahu se mi to opět jeví jako poněkud přehnané (a obávám se, že obdobnou větu budu nucen napsat do konce této recenze ještě několikrát), stejně tak jako nedotažená grafická úprava. Fotografie dvou až tří produktů na jedné stránce, pod každou dvouřádkový popisek, nemohu se ubránit dojmu velmi málo zaplněné plochy strany.

Kapitola 4: Light systém – světelné stativy, stropní systémy, adaptéry a svorky, vykrývače, odražeče, rámy. Tato kapitola je opět “praktičtější”, byť rozsahem poměrně skromná. Celkem 13 stran, bohužel opět s bohatou “katalogovou” fotodokumentací.

Kapitola 5: Kamera – koncept moderní ateliérové kamery a tendence pro budoucnost. Přestože technický vývoj fotoaparátů (opravdu se mi příčí v české knize používat termím “kamera”) jde v současné době velmi rychle kupředu, autorovi to nijak nebrání na osmnácti stránkách popisovat poměrně detailně různé typy středoformátových fotopřístrojů, buď plně digitálních nebo s možností použití digitálních “zad”, bohužel třeba i tak, že na jedné straně je celý funkční diagram systému Mamiya 645AFD (v přetisku ještě s titulky v angličtině), o několik stran dále totéž pro Hasselblad H a Sinar M (a u Sinaru jsou navíc vlivem zmenšení původních materiálů navíc popisky výrazně hůře čitelné). Je tam i zmínka o velkoformátových přístrojích, naopak prakticky úplně chybí zmínka o maloformátových (APS-C či full-frame) zrcadlovkách. Tedy abych byl přesnější, nechybí, autor jim věnoval jeden a půl řádku. Na jednu stranu radí při stavbě malého domácího ateliéru, na druhou stranu naprosto ignoruje fotopřístroje pod zhruba 200.000 Kč. Nějak nevím, co si o tom mám myslet.

Jan Sucharda: Fotografický ateliér

Dodatek A: Transportní prostředky – sekce věnovaná především pevným přepravním boxům na techniku. Přestože chápu, že ochraně techniky je dobré věnovat značnou pozornost, zdá se mi těchto deset stran až příliš, a to tím spíše, jsou-li věnovány jednomu jedinému výrobci, byť špičkovému. Mimochodem, na jedné z doprovodných fotografií pod titulkem “Tvar přístroje je v pěně v kufru vyřezán vodním paprskem” je milý “renonc” – je vidět, že zatímco někteří fotografové ještě stále zpozdile používají Canon, ti progresivnější přešli do zcela jiné úrovně na automatické útočné pušky M4. 🙂

Dodatek B: Rental studia – studia a fotografická technika k pronajmutí. Ne každý je tak finančně zajištěný, aby si mohl dovolit postavit a udržovat vlastní “dospělé” fotostudio. Na dvou následujících stránkách se tedy dozvíme kontaktní údaje s krátkým popisem celkem čtyř (!) studií, zabývající se pronájmem techniky či vybaveného ateliéru. Všechna čtyři v Praze. Jinde zřejmě fotostudia k pronájmu neexistují, ani v Praze jich už víc není.

Dodatek C: Profesionálové – Jiří Turek, Anna Mrázek Kovačič, Nikola Tačevski, Filip Šlapal, Miro Minarovych, Ota Nepilý. U všech krátký životopis, několik řádků o používané technice, několik průvodních fotografií z tvorby konkrétního autora. Tuto sekci bych pochopil v případě, že by (například) na jedné konkrétní fotografii autor ukázal příklad nasvícení či konkrétního technického vybavení – ale nic takového zde nenacházím. Navíc, jak se zdá, jsou nejméně tři z prezentovaných autorů zaměřeni spíše na reportáž či krajinu, takže tam opravdu netuším, jak jejich prezentované práce souvisí s tématem knihy.

Dodatek D: Prezentace škol – ITF Opava, FAMU Praha, UTB Zlín, FUD Ústí nad Labem, AVU Praha. Kontaktní informace jednotlivých škol, několik vět o jejich činnosti, ve fotodokumentaci prezentace děl studentů i fotografie setupů jejich ateliérů. Bohužel bez jakéhokoli komentáře, takže jen s mizivou informační hodnotou.

Jan Sucharda: Fotografický ateliér

Je mi to velmi líto, ale tato kniha mé očekávání nenaplnila. S výjimkou výborné předmluvy profesora Vojtěchovského totiž neobsahuje příliš mnoho nových informací, zhruba od poloviny knihy jsem získával pocit, že pročítám docela slušně přeložené katalogy firem, vyrábějících fotografickou techniku. Světlou výjimku tvoří první kapitola, kde lze skutečně užitečné informace nalézt a kde je vidět, že autor má používanou techniku opravdu dobře zažitou. Mimo jiné v ní vysvětluje, proč je dobré kupovat prověřené a spolehlivě fungující systémy, byť i za cenu násobně vyšší, než kolik stojí jejich levné kopie. Ano, popisy doplňují i komentáře ve stylu “dobrá a pevná svorka je v atelieru nenahraditelná”, samozřejmě s doprovodem fotografií dvou nebo tří druhů různých svorek, ale i tak je tam vzhledem k rozsahu publikace i doporučené ceně těch užitečných rad poměrně málo.

Dobrý dojem ve mně nezanechaly ani celostránkové reklamy jednotlivých výrobců, kterých je v knize celkem patnáct, spíše jsem měl pocit, že listuji průměrným fotočasopisem za padesát korun, ne knihou za cenu zhruba šestinásobnou.

V tomto případě opravdu netuším, komu knihu doporučit. Začátečník bude unesen z některých fotografií studiové techniky, originální produktové fotografie výrobců jsou opravdu kvalitní, bohužel pro něj zcela přesahující jeho finanční, a nejen ty, možnosti. Nadšený pokročilý amatér tam najde v podstatě to samé, co je ve firemních katalozích a profesionál si tu knihu nekoupí, protože si své studio už postavil. Netvrdím, že je kniha JEN špatná, světlé momenty se samozřejmě najdou, ale osobně bych si ji ve stejné formě, v třetinovém rozsahu obrazových příloh, bez dodatků a za třetinovou cenu dovedl představit spíš jako zvláštní vydání některého fotočasopisu.

Pokud jsem něco důležitého, co by na knihu vrhalo zcela jiné světlo, nepochopil či přehlédl, pak se samozřejmě autorovi, nakladateli a vydavateli upřímně omluvím. V opačném případě tuto knihu ani při nejlepší vůli doporučit nemohu.

Fotografický ateliér
Autor: Mgr. Jan Sucharda
Vydavatel: Zoner Press 2010
Přibližná cena: 339,- Kč
Rozsah: 288 stran
ISBN: 978-80-7413-088-5

14 komentářů u „Jan Sucharda: Fotografický ateliér“

  1. Souhlas

    Navíc závěr je napsán velmi kulantně a slušně, to já bych v případě téhle knihy nedokázal 🙂

    Odpovědět
  2. to je škoda

    Hned jak jsem viděl nadpis článku, tak jsem se zaradoval, že konečně knížka o tom, co mě zajímá. Nicméně po přečtení recenze… škoda přeškoda – mám zájem právě o amatérský ateliér, za málo peněz na nějaké to hraní si. A kvůli úvodní kapitole si knihu za 300 kupovat nebudu…

    Odpovědět
  3. Amatérský ateliér

    Když jsem knihu objevil v Brně u BaN tak mne opravdu potěšilo že něco takového bylo vydáno. Jenže ono se to až tak nepovedlo. Souhlasím s autorem článku že je opravdu těžké zjistit komu je vlastně určena. Pokud si někdo chce udělat malý ateliér doma tak začne stejně s dvěma blesky a nějakou odrazkou a až se něco naučí tak mu bude stačit ten blesk i jeden. Ona ta technika totiž ve výsledku není tak důležitá jak se obecně tvrdí. Takže radši knihu o svícení, ta udělá víc užitku. Mimochodem v nabídce Zoner pressu jsou na toto téma i světové bestsellery.

    Odpovědět
  4. PROMARNĚNÁ ŠANCE

    Výstižná recenze. Nejasné určení publikace, disproporční struktura a malá praktická použitelnost knihy, která by měla být určena právě pro praxi. Nejvýš prolistovat a poohlédnout se po něčem užitečnějším.

    Odpovědět
  5. PÁR TIPŮ

    Kupodivu se pár tipů najde ve skvělých publikacích přeložených do češtiny od photoshopového mága, ale bohužel velmi průměrného fotografa Scotta Kelbyho. Tamtéž i různé odkazy. Něco jsem zahlédl i zde: http://knihy.cpress.cz/knihy/digitalni-fotografie/vsechny-knihy/blesk-prakticke-postupy-pro-digitalni-fotografii/listovani/
    Jinak je to bída. Kdo v aťasu fotí, nemá čas na psaní knížky a nebo je prostě tajnosnubnej 🙂

    Odpovědět
  6. Tak jsem zase na začátku

    Dnes je třeba na dané téma mít asi tak minimálně 5 knížek a z každé vytrhnout funkční stránky a slepit si knihu svoji.

    Odpovědět
  7. Máme tady jakýsi konflikt. Hned první fotka v tomto článku patří ateliéru Oty Nepilého v Brně. Jestlipak Ota ví o použití jeho ateliéru ve prospěch pana Suchardy??

    Odpovědět

Napsat komentář