Petr Jedinák: Cesty k portrétu

Neobvyklá forma vyprávění o fotografické praxi jednoho z fotoreportérů časopisu Reflex.

cesty k portretu

Kniha, o které se vám chystám napsat, je těžko zařaditelná do obvyklých škatulek. Petr Jedinák si je toho vědom a již v úvodu nás upozorňuje, co všechno v knize najdeme a co tam není. Není divu. Pohybuje se na pomezí různých forem a žánrů. Někomu se může zdát příliš odborná, pro jiného málo. Grafickým provedením a sazbou se blíží velkorysým uměleckým publikacím s dávkou časopiseckého smyslu pro zkratku.

Autor zprostředkovává formou vyprávění své vlastní cesty k nejrůzněji pojatým portrétům. Pokud bych měla vyjádřit obsah dvěma větami, sáhla bych zřejmě po této citaci z úvodu:

“Tehdy, stejně jako dnes, bylo mou základní motivací zastavit se uprostřed nekonečného běhu zakázek pro mateřský časopis Reflex a ohlédnout se s maximální upřímností, jíž jsem schopen, za svou prací. Chtěl jsem se zamyslet nad svými manýrami, poučit se z vlastních pochybení, analyzovat proces hledání a nacházení.”

Prvotním impulsem k napsání knihy bylo přání vydavatele – přinést rozšířenou verzi minipříběhů, které Petr Jedinák již dříve publikoval na svém webu. Potud o tom, jak kniha vznikala.

Názvy jednotlivých kapitol představují zároveň hlediska, podle kterých se autor rozhodl členit portréty:

  • Portrét jako podobenka
  • portrét jako kompozice
  • portrét jako titul
  • portrét jako akce
  • portrét jako gesto
  • portrét jako detail
  • portrét jako součást exteriéru
  • portrét jako odraz a silueta
  • portrét jako interpretace dílem
  • portrét jako interpretace metodou
  • portrét jako interpretace pocitem
  • portrét jako manipulace
  • portrét jako sebereflexe

Jedinák, kromě výpovědi o svém tvůrčím procesu, jakoby bezděčně, ale přitom velmi čtivou formou, popisuje osobnosti portrétovaných osob. Poměrně nelítostně se staví ke svým vlastním dílům, která se nesnaží obhajovat za každou cenu – čímž nechci říci, že se nutně nad každým obrázkem ztotožníte s autorovým uspokojením z dobře odvedeného díla. Máte možnost posoudit v náhledech varianty, ze kterých autor vybíral, a porovnat je s větší fotografií, která byla nakonec schválena k publikaci.

Jedinák dokáže přiznat, při kterém focení mohl uplatnit více tvůrčí invence, schopnost improvizovat, kde odvedl spíše dobrou řemeslnou práci. Dozvíme se o všemožných omezeních, se kterými se musel při přípravách a v průběhu focení potýkat. Dozvíme se, jak se v konkrétních případech vypořádal s technickými, kompozičními i komunikačními problémy. K portrétům známých tvůrců se snažil přistupovat s alespon minimální znalostí jejich díla.

Nesnaží se předstírat, že na profesionála nepůsobí stresující podmínky při focení; přiznává, jak mu mnohdy pomohla náhoda či štěstí, otevřeně vzpomíná, kdy cítil, že má situaci “na place” pod kontrolou a kdy ne.

Myslím, že knihu všichni fotografující přečtou jedním dechem. Jednak proto, že jim připomene podobné situace, které sami při focení lidí zažili; v neposlední řadě proto, že mnoho z Jedinákových portrétů obstojí jako samostatné fotografie, zaujmou diváka, i když jsou postaveny odděleně od původních reportáží.

V příbězích jednotlivých portrétů nalezneme poučení, postřehy a zásady podložené dlouholetou zkušeností v praxi. Knihou prostupuje poznání, že portrétní fotografie je z valné části prací s lidmi a její úspěch velmi záleží na vzájemné vtřícnosti. Velmi silně to zazní v autorově poděkovaní portrétovaným (a možná nejen jim):

“Děkuji všem, kteří mě poctili svou důvěrou”.

Cesty k portrétu
Autor: Petr Jedinák
Vydavatel: Computer Press 2004
Přibližná cena: 450,- Kč
Formát: B5
Vazba: pevná
Rozsah: 251 stran
ISBN: 80-251-0120-7

2 komentáře u „Petr Jedinák: Cesty k portrétu“

  1. Cetla jsem

    a doporucuji vsem, hlavne tem, kdo uz jsou trochu unaveni vecnym pretrasanim technickych zalezitosti (cimz nechci rict, ze by nebyly dulezite). Autor nabizi tu lidskou stranku fotografie, pristup, nalezani shody mezi fotografem a portretovanym a mezi osobou, jejim zivotem a prostredim, do nejz se zivot promita – dost ojedinely pocin v nasich podminkach…

    Odpovědět

Napsat komentář