Nikon D200 aneb Hodně vody uplynulo…

Když jsem psal minulou recenzi na Nikon D2X, tak jsem byl ve stavu, kdy jsem měl Nikon D100 a velmi intenzivně jsem zvažoval, že jestli Nikon do konce roku nepředstaví žádného rozumného následovníka, tak přejdu ke konkurenci. Naštěstí se tak nestalo a následující text popisuje moje zatímní zkušenosti s D200.

Nikon D200
Nikon D200

V minulém článku jsem sepsal svoje požadavky, jaké by pro mě ideální přístroj měl mít. Nikon D200 je plní bezezbytku všechny! S ohledem na diskuse pod nedávno vydanými články cítím potřebu dodat, že každý z nás má plné právo si definovat vlastní požadavky, vychází z vlastních možností a mít vlastní nároky na kvalitu výsledku. Můžete si říkat co chcete, ale mně osobně kvalita výstupu, který produkuje D100 a nově i D200 pro moje potřeby naprosto stačí a o tom to podle mě je. Každý ať má nároky jaké chce a tomu se snaží přizpůsobit svoji techniku. Co z toho, když budu mít super techniku, která mi dovolí udělat zvětšeniny x krát y metrů, když námět nebude stát za nic. A obráceně. Osobně mi ale kvalita naprosto vyhovuje (mám na zdi fotky 40 x 60 cm z Nikonu D100 a jsem s nimi naprosto spokojen).

Poznámka: v této recenzi popisuji především rozdíly, které má D200 proti svému předchůdci, kterým je Nikon D100. Tiše předpokládám, že kromě mě existuje spousta majitelů Nikon D100, kteří chtěli až skutečného nástupce a modely D70/D70s/D50 dosud “ignorovali”. Některé funkce, které D200 nabízí jsou tedy pro uživatele uvedených přístrojů samozřejmé, nicméně Nikon D100 je neměl. Proto prosím o shovívavost z pohledu toho, že popisuji něco, co je přeci už dávno samozřejmostí. Věřte tomu nebo ne, ale s Nikonem D100 to zdaleka tak samozřejmé nebylo.

Ergonomie a ovládání

Když jsem vzal Nikon D200 poprvé do ruky, tak jediné, co mě napadlo, bylo “padne jako ulitý”. D200 se skutečně dobře drží, a to hned z několika důvodů:

  • Tělo je o cca půl centimetru širší, než D100, navíc je osa objektivu posunuta více doleva, takže pravá strana poskytuje prostor pro skutečně komfortní držení.
  • Tělo je robustní (z hořčíkových slitin) a cca o 130g těžší, než D100, takže působí profesionálním dojmem.
  • Díky přesunu dvířek otvoru pro CF kartu na pravou stranu (při držení jsou kompletně schována v dlani) bylo možno udělat na zadní stěně lepší ergonomický výlisek pro palec pravé ruky, který poskytuje lepší pocit stabilního držení.
D200 s nasazeným battery gripem MB-D200
D200 s nasazeným MB-D200

Pro pohodlné držení na výšku je možné dokoupit vertikální bateriový grip MB-D200, který obsahuje vertikální spoušť, oba otočné voliče a tlačítko pro aktivaci AF, pomocí kterého lze volit zaostřovací bod (pokud je grip nasazen, tak bohužel nedosáhnete na volič zaostřovacích bodů, takže je nutno zaostřovací bod volit tímto způsobem – není to sice extra komfortní, ale funguje to). Další věc je bohužel shodná s D2X – při použití vertikálního gripu nedosáhnete na tlačítko kontroly hloubky ostrosti. Můžete dosáhnout na programovatelné tlačítko FUNC, ale bohužel ani u D200 se na toto tlačítko nedá kontrola hloubky ostrosti naprogramovat. MB-D200 pojme 2 baterie EN-EL3e (odběr probíhá sériově, takže je nejprve vybíjena levá a pak pravá) nebo 6 AA baterií (v menu se pak dá nastavit, jakého jsou typu – alkalické, Ni-MH, lithiové nebo Ni-Mn).

Z hlediska ergonomie a ovládání vyhrává D200 nad D100 na celé čáře:

  • Velká a přehledná tlačítka (zvětšen byl i volič zaostřovacího bodu), takže lze fotoaparát pohodlně ovládat i v rukavicích.
  • Velký a přehledný zadní displej (2,5″ s rozlišením 230000 bodů; u D100 je 1,8″ s 120000 body) s odnímatelným průhledným krytem proti poškrábání.
  • Velký a přehledný horní displej (cca 5 x 2,5 cm; u D100 je cca 3,7 x 2,2 cm).
  • Skutečně přehledné a dobře čitelné menu.
  • Možnost rychlého nastavení citlivosti, vyvážení bílé a kvality (jako u D2X).
  • Možnost rychlého nastavení systému AF přímo samostatným ovladačem.
  • Velký a světlý hledáček (zvětšení 0,94x; u D100 “jen” 0,8x), který pokrývá 95% obrazového pole.
  • Možnost zobrazení horizontálních a vertikálních linek v hledáčku (grid lines) pro usnadnění kompozice.
  • Snadná kompenzace expozice pomocným voličem – tj. hlavním voličem nastavuji např. clonu, vedlejším kompenzaci expozice.
  • Proti D2X je také o něco lepší volič režimu ostření (C/S/M).
  • Možnost připojení synchronizačního kabelu pro blesk (odpovídá situování spíše k profesionálům a do fotografických studií).
  • Permanentní zobrazení aktuální citlivosti v hledáčku.
  • Utěsnění ovládacích prvků proti vlhkosti a prachu. Chod otočných voličů je mnohem lehčí, než tomu bylo u D2X (proti D100 jdou jen o nepatrně hůře, odměnou za to je tišší chod – méně cvakají).
  • Programovatelné tlačítko FUNC.
  • Režim předsklopení zrcátka je dostupný pomocí voliče, není nutno nastavovat v menu (nelze ale kombinovat se samospouští).
  • Naposledy volené funkce v menu – posledních 14 zvolených položek v menu Shooting nebo Custom settings je okamžitě přístupných ze seznamu posledních použitých funkcí. Toto menu lze zamknout, takže je možno si udělat rychle přístupné vlastní menu.
    Ukázka menu Nikonu D200
    Ukázka menu Nikonu D200
  • Orientační senzor – detekuje snímky focené na výšku, snímky lze nechat automaticky otáčet pro zobrazení na displeji (lze nastavit v menu). Já vím, měla to už D70ka, ale pro majitele D100 je to bohužel novinka…
  • Přehledné informace o stavu baterie (stav v %, počet snímků, stav z hlediska stáří) – pro MB-D200 ukazuje separátně pravý a levý slot.
  • K dispozici jsou celkem 4 možnosti (banky) individuálního nastavení fotoaparátu – dokonce zvlášť nastavení expozičních parametrů (Shooting settings) a zvlášť uživatelského nastavení (Custom settings) – tím si lze předdefinovat nastavení pro různé režimy vaší práce (např. svatba, reportáž, krajina, apod.).

Už takto bohaté funkce lze ještě dále uživatelsky přizpůsobit:

  • Nastavení středového tlačítka na ovladači zaostřovacích bodů (v režimu focení může buď vysvítit aktuální bod nebo rychle nastavit středový, při přehrávání lze nastavit rychlý přechod do režimu náhledů, zobrazení histogramu nebo zvětšení).
  • Po stisku ovladače zaostřovacích bodů lze nastavit automatické zaostření (tj. jak měníte jednotlivé body, tak D200 automaticky přeostřuje) nebo měření expozice.
  • Lze nastavit význam skupin kláves (nahoru / dolů, doleva / doprava) při prohlížení snímků (implicitní nastavení to má obráceně, než D100, tj. šipkami doleva / doprava měníte snímky a šipkami nahoru / dolů zobrazení informací).
  • Lze programovat tlačítko FUNC (výběr z 10 různých funkcí).
  • Lze změnit směr otáčení otočných voličů a lze přehodit funkci předního a zadního voliče.
  • Lze nastavit, jestli má být clona ovládána z těla nebo mechanicky na objektivu.
  • Lze nastavit, že pro procházení menu a přehrávání fotek lze použít i otočné voliče.

K výhodám je ale třeba doplnit i (tentokrát velmi drobné) nevýhody:

  • Otevírání dvířek paměťové karty není tak krkolomné, jako u D2X, karta je umístěna “v dlani”; jediný problém, který v takovém umístění vidím je ten, že pokud máte fotoaparát na stativu a chcete vyměnit kartu, tak vám v tom trochu překáží popruh, který přes ten otvor visí. To holt je daň za pevnější úchop palcem.
  • Už není možné použít klasickou drátěnou spoušť, ale je nutné zakoupit elektronickou s 10ti pinovým konektorem (za podstatně více peněz).
  • Uvolňování interního blesku je zřejmě potřeba trochu “ochodit” – tlačítko je nutno stisknout opravdu až na doraz, aby blesk vyskočil.
  • Uzavírání prostoru pro baterii – zavírání je citlivější na přesné uzavření, takže se nespoléhejte na to, že západka sama zapadne – je nutno ji trochu pomoci. Může to být opět jen dočasný problém, než se to ochodí.

Rychlost a spolehlivost

Alta Badia, Dolomity
Alta Badia, Dolomity
Nikon D200, Nikkor 17-35mm f/2,8, ohnisko 26mm, clona f/13, čas 1/200s, ISO 100

Z hlediska rychlosti je na tom D200 víc než dobře. Nastartuje za 0,15s, prodleva závěrky je jen 0,05s. Díky paralelnímu čtyřkanálovému čtení dat ze snímače dokáže snímat rychlostí až 5 snímků za sekundu v režimu CH nebo využít režim CL, ve kterém je možno si uživatelsky nastavit maximální rychlost od 1 do 4 snímků za sekundu. Velikost vyrovnávací paměti je také výborná: až 22 snímků v RAW nebo 37 v nejlepším JPEG. V kombinaci s rychlými paměťovými kartami nebude jistě pro většinu z nás tento počet ani využitelný. Osobně jsem nezaznamenal prakticky žádnou prodlevu, a to ani při focení do RAW formátu (velikost nekomprimovaných RAW je cca 15,8 MB, komprimovaný RAW cca 8 MB, JPEG Fine cca 4,8 MB). Rychlost je vysoká i při ukládání na kartu i čtení z karty (cca 7,5 MB/s). Rozhraní je USB 2.0 (Hi-Speed). Uložení jednoho komprimovaného RAWu trvá cca 1s!

Z hlediska odolnosti vůči různým povětrnostním podmínkám zatím můžu jen pochválit. Byl jsem na týdenním lyžování v Dolomitech, celý den jsem jej vozil v batohu na zádech, teploty byly okolo -6 až -10 °C, občas foukal slušný vítr – a vydržel naprosto bez problémů. Baterii jsem nabil až v noci ze 4. na 5. den a to jen proto, že už jsem nechtěl riskovat, že by mi druhý den došla. Nicméně subjektivně mám pocit, že výdrž baterie u D200 je nižší, než byla u D100 – ale žádné exaktní srovnání jsem nedělal.

Tělo Nikon D200 z hořčíkových slitinUkázka utěsnění těla Nikon D200 proti prachu a vodě
Tělo Nikon D200 z hořčíkových slitin Ukázka utěsnění těla Nikon D200 proti prachu a vodě

Závěrka je testována na 100000 cyklů, což je údaj, který mým potřebám stačí víc než dostatečně.

Autofokus

D200 využívá zcela nový systém Multi-CAM 1000 s 11 zaostřovacími body v diamantovém uspořádání. Kromě základního režimu lze přepnout na 7 zaostřovacích bodů v režimu “wide”.

Zaostřovací senzor D200Zaostřovací senzor D200
Standardní a široké uspořádání zaostřovacích bodů

Dále je možno využívat mechanizmu skupinového uspořádání zaostřovacích bodů, jako tomu je u D2X. Během těch cca dvou měsíců používání jsem neměl jediný problém, a to ani při focení lyžujících dětí. Musím říct, že možnost nastavení širokých zaostřovacích polí nebo skupin zaostřovacích bodů mi dává poměrně dost velkou volnost v kompozici. Při focení ze stativu nabízí 11 bodů podstatně větší možnosti přesného zaostření. Možnosti AF systému, spolu s podstatným zlepšením ergonomie jeho ovládání jsou u D200 prostě parádní. D200 ke snímkům opět zaznamenává bod, na který bylo zaostřeno, ale bohužel, tato informace je dostupná pouze v Nikon Capture (za příplatek). Při prohlížení na displeji v D200 tuto informaci vyvolat lze.

Automatická expozice

Helm, Dolomity
Helm, Dolomity
Nikon D200, Nikkor 17-35mm f/2,8, ohnisko 17mm, clona f/11, čas 1/250s, ISO 100

Pro měření je využíván 1005pixelový RGB senzor Nikon 3D Color Matrix II. Musím říct, že z něj mám velmi dobrý pocit! Oproti D2X, kde jsem měl pocit, že má tendence k přeexpozici, tak tady musím říct, že funguje velmi přesně a že na něj je spolehnutí a to zejména při práci s bleskem, kde měla D100 tendence podexponovávat. K dispozici je klasické matricové měření, měření s vyváženým středem (s volitelnou velikostí měřící oblasti od 6 do 13mm) a bodové měření (průměr 3mm = cca 2% obrazového pole). D200 měří dokonce i s objektivy bez procesoru, v takovém případě je nutno v menu zadat parametry objektivu (ohnisková vzdálenost a maximální clona).

Vyvážení bílé

Plose, Dolomity
Plose, Dolomity
Nikon D200, Nikkor 17-35mm f/2,8, ohnisko 24mm, clona f/13, čas 1/250s, ISO 100

Vyvážení bílé nabízí kromě automatické detekce i 6 předdefinovaných stupňů, možnost přímého zadání barevné teploty (v rozmezí 2500-10000 K) nebo ruční nastavení s jemným vyladěním. Až 4 ruční nastavení je možno uložit do paměti (včetně komentáře). Automatika funguje lépe, než na D100 (viz např. ukázky citlivosti), ale ruční nastavení je pro přesnou (a hlavně konzistentní) práci stále vhodnější.

Optimalizace obrazu

Při fotografování do JPEG lze využít některou ze šesti předdefinovaných optimalizací obrazu (Normal, Softer, Vivid, More Vivid, Portrait nebo černobílý snímek) nebo si nastavení parametrů kontrastu, ostrosti, barevného prostoru, saturace zvolit zcela libovolně. Toto lze vhodně kombinovat s možností přepínání až 4 uživatelských nastavení, takže např. na krajiny je možné mít jiné nastavení optimalizace, než na reportáže.

Práce s bleskem

Speikboden, Dolomity
Speikboden, Dolomity
Nikon D200, Nikkor 17-35mm f/2,8, ohnisko 17mm, clona f/11, čas 1/320s, ISO 100

Pokud se mi něco na D100 nelíbilo, tak to byla právě nedostatečná práce s bleskem a byl to hlavní důvod, proč jsem chtěl něco lepšího. D200 je z tohoto pohledu na tom ještě lépe, než D2X (!) (z hlediska funkcí, ne z hlediska kompatibility). Systém zábleskového osvětlení s Nikonem D200 posouvá tento fotoaparát v mých očích až na samotný vrchol možností! Ptáte se, nad čím se tady tak rozplývám? Tak hezky po pořádku.

Na D100 mi vadil příliš dlouhý synchronizační čas (1/180s) – to znamenalo defacto nemožnost používat blesk venku na vyjasnění stínů nebo na přiblesknutí v reportážích či svatbách. D200 je na tom stejně jako D2X – tj. můžete si nastavit maximální synchronizační čas od 1/30s do 1/250s s možností vysokorychlostní synchronizace (FP HighSpeed Synchro). Takže už můžete bez problémů fotografovat s bleskem ve dne a používat blesk na vyjasnění stínů.

Další naprostá paráda je to, že vestavěný blesk umí fungovat v tzv. Commander režimu, tj. může odpalovat vzdálené blesky. A to opravdu luxusním způsobem:

  • Lze dálkově řídit až dvě nezávislé skupiny blesků.
  • U každé skupiny lze nastavovat režim blesku (TTL / AA / M). V případě TTL a AA lze dále nastavit korekci záblesku (+ -3 EV v kroku 1/3 EV), u manuálního nastavení lze výkon nastavit v rozpětí 1/1 až 1/128.
  • U vestavěného blesku lze nastavit provoz v TTL režimu (s možností kompenzace) nebo v manuálním režimu (1/1 až 1/128). Vestavěný blesk lze i vypnout, takže se využije jen pro odpálení vzdálených blesků, ale na snímku nebude jeho účinek vidět.
  • Lze definovat číslo komunikačního kanálu (1-4), na kterém si budou blesky “povídat” – takže už nedochází k tomu, že by vám vaše blesky odpaloval kolega.
Helm, Dolomity
Helm, Dolomity
Nikon D200, Nikkor 17-35mm f/2,8, ohnisko 20mm, clona f/11, čas 1/320s, ISO 100

Co mi tohle přineslo prakticky? Např. velkou svobodu při focení v místnosti. Už nemusím nastavovat hlavu blesku sem a tam, aby mířila do stropu při střídavém focení na výšku a na šířku. Prostě jen někam vhodně umístím blesk na stojánek, nastavím vzdálené odpalování a už jen fotím. A kdybych chtěl mít takových zdrojů více, tak si je nastavím jak potřebuji (např. z jedné strany plný výkon pro simulaci světla od okna), tak použiji více blesků a pokaždé s jiným nastavením. Jeden háček to samozřejmě má – musíte si dávat pozor, abyste neměli světlo toho blesku v záběru… Ono tohle samozřejmě jde řešit i u jiných těl tím, že nasadíte SB-800 nebo SU-800 na tělo a použijete ho jako řídící jednotku, ale D200 už to umí sama o sobě. To je např. proti D2X zcela razantní výhoda!

Kromě toho umí interní blesk (standardně se směrným číslem 12, v manuálním režimu 13) fungovat samostatně v manuálním režimu (výkon od 1/1 do 1/128), stroboskopický režim (nastavení výkonu, počtu a frekvence záblesků) nebo modelující záblesk (aktivuje se tlačítkem pro kontrolu hloubky ostrosti). Když k tomu přidám i možnost nastavení základního synchronizačního času při focení s bleskem v režimu priority clony, tak na celém systému neshledávám jedinou chybičku a s klidem ho označím za lepší, než má D2X!

Vlastně jeden háček to má – umí to fungovat takhle bez chybičky pouze s blesky SB-600, SB-800 nebo SB-R200. Ale s tím jsem se už muset chtě nechtě smířit… ;-(

Obrazová kvalita

Snímací čip Nikonu D200
Snímací čip Nikonu D200

Obrazový čip je ve velikosti DX (crop faktor 1,5x) a nejvyšší rozlišení je 3872 x 2592 bodů (celkem cca 10,2 MPix). Z hlediska nastavení kvality je proti D100 možno nastavit i ukládání kombinace RAW + JPEG (ve všech jeho kombinacích velikost (10 / 5,6 / 2,5 MPix) a kvalita).

Porovnání šumu
Porovnání úrovně šumu mezi Nikon D100 a Nikon D200. Obrázek v plném rozlišení má 3 MB!

Citlivost ISO lze nastavit od 100 (hurá!) do 1600. K dispozici je ještě jedna citlivost nad 1600 (označ. HI-1). Krok citlivosti je volitelný (1/3, 1/2 nebo 1 EV). Stejně jako v případě D2X jsem si u D200 kladl otázku, jak moc se projeví zvýšená hustota fotocitlivých senzorů na kvalitě fotografie (u D200 jsou veliké 6,05 µm × 6,05 µm). Zejména z hlediska šumu. Na uvedeném snímku můžete posoudit, jak si s tímto problémem inženýři v Nikonu poradili. V případě D200 byla vždy nastavena aktivace odstranění šumu (High ISO NR On) na režim Normal. Snímáno bylo pochopitelně ze stativu, do RAW formátu, použitý objektiv Nikkor AF-S 17-35mm f/2,8, ohnisková vzdálenost 35mm, clona 8. Snímky z D200 byly pomocí Adobe Photoshop CS zmenšeny na stejnou velikost, jako z D100 (kde se jedná o plné výřezy) a u všech snímků byla aplikována funkce Auto Levels pro vyrovnání histogramu. Snímky nejsou doostřovány.

Kronplatz, Dolomity
Kronplatz, Dolomity
Nikon D200, Nikkor 80-200mm f/2,8, ohnisko 80mm, clona f/8, čas 1/160s, ISO 100

Moje zhodnocení je takové, že do citlivosti ISO 400 jednoznačně vede Nikon D200! U ISO 800 je šum u D200 viditelně nižší, ale již za cenu ztráty drobných detailů (ostrosti). Při aplikaci funkce Unsharp mask lze celkem bez problémů získat velmi ostrý snímek i při této citlivosti a bez viditelného šumu. Citlivost ISO 1600 je dle mého ještě plně použitelná, osobně mi přijde snímek z D200 hezčí. Citlivosti nad ISO 1600 jsou dle mého už jen nouzové, a to v obou případech (D100 i D200). Subjektivně bych možná dal přednost snímkům z D200, ale tady už bude hodně záležet na námětu a světle.

Porovnání úrovní redukce šumu
Porovnání úrovní redukce šumu u Nikon D200. Obrázek v plném rozlišení má 800 kB.

D200 má od citlivosti ISO 400 možnost nastavit různé úrovně redukce šumu. Od nastavení ISO 800 se redukce šumu aplikuje v malé míře automaticky, i když ji máte vypnutou. Porovnání různých stupňů redukce šumu na citlivosti ISO 400 ukazuje následující obrázek. Snímky byly opět pořízeny do RAW, tentokrát jsou to ale 100% výřezy bez doostření. Výsledky jsou dle mého ve všech případech výborné.

Komu by to nestačilo, tak je ještě možné zapnout redukci šumu při delších časech závěrky.

U některých přístrojů (týkalo se to zejména prvních sérií) se objevil problém s vertikálním proužkováním v tmavých partiích snímku (viz technická podpora). Dle vyjádření české technické podpory je to záležitost doručit přístroj do servisu a nechat si ho softwarově upravit. Já osobně jsem se s tímto problémem nesetkal.

Dynamický rozsah

Dynamický rozsah Nikon D200
Dynamický rozsah Nikon D200

Dle mého (amatérského) měření na základě Tobíkova návodu je dynamický rozsah Nikonu D200 zhruba 9 EV (jedná se samozřejmě o absolutní rozsah, efektivně využitelný bude o něco nižší). Na serveru dpreview.com změřili přesně jeho dynamický rozsah na 8,2 EV při ISO 100. Oproti D100 je to bohužel zhoršení stavu, protože u D100 byl tento rozsah zhruba 12 EV (opět mluvím o absolutním rozsahu). A to zejména ve stínech. Dle mého názoru je to daň za vyšší rozlišení na stejné ploše čipu. Nicméně moje osobní zkušenosti z focení v Dolomitech, kde kontrastují sněhové pláně s tmavými skalami vycházejí poměrně dobře. Viz ukázky v galerii.

Další funkce

D200 je skutečně nadupaná dalšími funkcemi. Mimo jiné bych zde zmínil některé z nich:

  • Možnost záznamu textových poznámek ke snímku – ovládání této funkce není nic moc, nicméně na to, abych si tam jednorázově zadal “copyright” to stačí. Tato poznámka se bohužel v EXIF hlavičce zapisuje do pole “popis”, místo do pole Copyright. Tady mi stále chybí funkce, pomocí které by bylo možné (např. s pomocí software na PC) nastavit do fotoaparátu informace typu Autor, Copyright a ty pak automaticky ukládat ke všem snímkům.
  • Podrobná informace o stavu baterie: zobrazuje kapacitu baterie, počet vyfocených snímků a stáří baterie (na pěti stupních indikuje její schopnost kvalitního nabíjení resp. nutné výměny).
  • Intervalové snímání – je možné nastavit, aby automaticky exponoval v zadaném čase nebo v zadaných časových intervalech.
  • Možnost překrývání nafocených snímků – dva již existující RAW soubory je možno zkombinovat do nového – a defacto takto simulovat vícenásobnou expozici. Původní soubory zůstanou ale zachovány.
  • Vícenásobná expozice – je možno nastavit od 2 do 10 snímků a je možno kombinovat s intervalovým snímáním. Výsledkem je pouze jeden snímek, jednotlivé expozice nejsou ukládány samostatně.
  • Velké plus má u mě Nikon za to, že už umožňuje čistit snímač i bez drahého síťového zdroje (u D70/D70s je to samozřejmé, bohužel majitelé D100 popř. D2X měli až dosud smůlu)! Nyní je možno (pokud máte dostatečně nabité baterie) aktivovat funkci čištění čipu. Další možnost zbavit se prachu na čipu je programově: vyfotíte referenční snímek a pomocí Nikon Capture (opět za příplatek) je možno softwarově nechat prach odstranit.
  • Možnost připojit k fotoaparátu jednotku GPS (pomocí kabelu MC-35) – v takovém případě se pak ke snímkům zaznamenává i přesná poloha a čas jejich pořízení. Toto může být velmi zajímavá funkce pro cestovatele.

Software

Alta Badia, Dolomity
Alta Badia, Dolomity
Nikon D200, Nikkor 80-200mm f/2,8, ohnisko 80mm, clona f/8, čas 1/60s, ISO 400

Tady se bohužel budu opakovat, jako v recenzi D2X. Dodávaný PictureProject (nyní ve verzi 1.6) je spíše výsměchem, s dodaným SW si moc radosti neuděláte. Nelze v něm pořádně pracovat s RAW soubory, nezobrazuje všechny informace o snímku, všechno mu dlouho trvá, v paměti kyne, neumí pracovat s jinými než naimportovanými soubory (a co víc, teď už nedovoluje ani neimportovat existující adresář bez toho, aniž by to kopíroval k sobě). Zajímalo by mně, jestli s tímhle programem vůbec někdo pracuje. Rozhodně doporučuji pro lepší práci zakoupit buď Nikon Capture (už se těším na právě ohlášenou novou verzi NX) nebo jiný z komerčních SW (RawShooter, Adobe Camera RAW, apod.).

Kompatibilita příslušenství

Nebyl by to Nikon, kdyby něco ze stávajícího příslušenství nebylo kompatibilní s novým tělem. Jo, kde jsou ty časy, kdy značka Nikon byla zárukou kompatibility. S D200 nelze bohužel používat stávající DX blesky (tj. SB-28DX, SB-50DX, SB-80DX) v TTL režimu (tady je D2X jednoznačně lepší). Pro plné využití D200 je nutno použít blesky SB-600, SB-800 nebo SB-R200. Ale na to už je uživatel Nikonu zvyklý.

Co mě osobně ale opět nepříjemně překvapilo je nekompatibilita napájecího akumulátoru! V D200 lze používat pouze nové EN-EL3e. V čem se liší od EN-EL3? Nová verze má 1500 mAh namísto 1400 mAh a integrovaný čip, který slouží k tomu, aby fotoaparát dokázal zobrazit počet snímků nafocených od plného nabití a stav baterie. Kdyby tuto informaci uživatel oželel, tak by podle mého klidně mohly jít starší akumulátory používat (EN-EL3a, která funguje např. v D70s má už také 1500 mAh a také ji nelze použít). A co víc, díky mechanické zábraně (jiném tvaru výlisku na baterii a v těle) se může stát, že když tam zkusíte vložit nekompatibilní baterii, tak vám zůstane uvnitř (viz oficiální prohlášení)!

Kronplatz, Dolomity
Kronplatz, Dolomity
Nikon D200, Nikkor 80-200mm f/2,8, ohnisko 80mm, clona f/8, čas 1/350s, ISO 100

Co je na druhou stranu příjemné je to, že lze používat i objektivy bez CPU. V takovém případě se při nasazení takového objektivu v menu vyplní jeho ohnisková vzdálenost a maximální clona (volitelně). Měření při použití objektivů bez CPU funguje v režimu matricového měření (v omezené podobě), bodového nebo se zvýhodněným středem.

Co je bohužel velmi problematické je kompatibilita D200 s příslušenstvím od třetích výrobců. V tuto chvíli jsou potvrzené problémy s některými objektivy Sigma (ať už z hlediska automatického zaostřování nebo přesnosti měření automatické expozice). Z různých zdrojů přicházejí také zprávy o problémech chybného zaostření (FrontFocus / BackFocus) u některých objektivů Sigma, bohužel k tomu zatím ještě nevydali oficiální stanovisko. Pro majitele blesků Sigma EF-500 DG SUPER NA-iTTL a EF-500 DG ST NA-iTTL bude nutný nový firmware, aby jim blesk korektně fungoval.

Celkové shrnutí

Co říci závěrem? Dlouho jsem čekal, až Nikon uveden nástupce D100, se kterou jsem byl, až na to focení s bleskem venku, spokojen. Jednu dobu jsem měl už reálně zpracovanou variantu, že všechno prodám a přejdu ke Canonu, kde jsem si vyhlídl EOS 5D. Jsem rád, že jsem ještě vydržel (i když to čekání bylo předlouhé, Nikon podle mě tím ztratil poměrně dost svých příznivců, kteří přešli ke konkurenci), protože D200 zatím ve všech ohledech 100% splňuje moje očekávání. Nenacházím na ní (kromě výše uvedených drobných nectností) žádný zásadní problém a jsem s její kvalitou naprosto spokojen.

143 komentářů u „Nikon D200 aneb Hodně vody uplynulo…“

  1. Výdrž baterie

    Pavle, hezky napsáno, výborně se to čte. Jenom bych se zeptal, kolik snímků baterie zhruba “zvládne”. Věta “nabíjel jsem v noci ze 4. na 5. den” toho moc neříká…

    Odpovědět
    • výdrž baterie

      Díky za pochvalu. Máš pravdu, tenhle údaj tam chybí a samotného mě teď docela překvapil, jak je to nízké číslo. Bylo to cca 200 fotek (RAW+JPEG).

      Odpovědět
        • výdrž baterie

          Já jsem také exaktní srovnání baterií nedělal, ale můj subjektivní dojem je ten, že ty k D200 vydrží míň než k D100 opravdu znatelně. Takže s tvrzením “…dostatek energie pro zhotovení až 1800 snímků na jedno nabití”, což je údaj uvedený v obchodě Paladixu, bych byl poněkud opatrný.

          Odpovědět
          • výdrž baterie

            Tech 1800 snimku je nejspis prevzato z oficialniho prospektu a kdyz se podivas za jakych podminek toho bylo dosazeno, tak se divit nebudes. Nicmene je to samozrejme nesmysl, protoze timto zpusobem asi nikdo, kdo si tento pristroj poridi, fotit nebude.
            Moje zkusenost je prozatim takova, ze pri prvnim pouziti jsem nafotil cca 150 snimku RAW, coz mne dost rozhodilo, ale po nekolika nabijecich cyklech se baterie dostava do formy a ted se dostanu na cca 300 snimku RAW na jednu baterku.

          • výdrž baterie

            Jo jo, to co píšeš v prvním odstavci, je jasný a souhlasím s tím na 100%, jenom se mi to nechtělo rozepisovat :o).
            Myslím, že tu svou baterku už jsem taky dostal do formy, ale zdá se, že lepší už to bohužel nebude. :o(

        • výdrž baterie

          Díky za info o tom přístupu za zahraničí. Už cca dva měsíce se na FP nemůžu dostat a konečně vím z jiného zdroje že problém není u mě. Obrovská škoda, četl jsem FP celá léta :-(((

          Odpovědět
          • k přístupu na fotoprůvodce

            Děkuji Ti ó velký !

            Můj život je spasen!. Na podobnou stránku jsem čekal, ale neměl jsem se o ní jak dozvědět, přístup na FP nemaje 🙂 (A Henry, kterého jsem prosil aby se pozeptal, ignoruje moje maily, bídák 🙂

            Ještě jednou díky moc!

            Jirka

          • k přístupu na fotoprůvodce

            Hele, tluč hlavou o zem před Bitovodem :o) Já jsem jen donašeč!

  2. Software

    Poopravil bych jednu věc: Rawshooter ve verzi Premium je skutečně komerční, ale free verze Essential se zdá být (a zkušenosti některých fotografů to potvrzují) velmi dobře použitelná. Nicméně takové křivky a úrovně apod. mají něco do sebe, že. :o)
    Jinak s hodnocením SW dodávaného s D200 plně souhlasím. Po nainstalování PictureProjectu jsem se dost dlouho prohrabával různýma (nemnohýma) nabídkama v naivní víře, že TO tam někde odhalím, že jsou ty alespoň základní funkce někde skryté. No, chvilku mi trvalo, než jsem zjistil, že to má být jako sranda :o) (tedy při vší úctě k opravdu povedené D200).
    NikonCapture je také kapitola sama o sobě. Umí to, co má a ještě víc :o), to ano. Ale je to neuvěřitelný žrout paměti. Verze 3.5, kterou jsem dosud používal, nejenže té paměti potřebuje neúměrně mnoho, ale ještě postupně bobtná. takže občasné restarty NC byly nutností. Kdo čekal, že se to zlepší u verze 4 (zkoušel jsem 4.2), ten se nedočkal. Právě naopak. Moloch ještě narostl. Nevidím dovnitř, ale tenhleSW musí být opravdu mizerně naprogramovaný. Zkuste pro porovnání na stejném počítači spustit RawShooter.
    Aby toho nebylo dost, zpět k politice Nikonu. Ale to budou spíš otázky, nikoli řečnické, zajímá mě váš názor, proč je to jak je to. Proč Nikon nedodává k té D200 NikonCapture? Já vím, prachy prachy prachy. Jenže starší verze NC nejsou kompatibilní (to se jako změnil formát NEFu nebo co?), takže si šťastný nový majitel MUSÍ koupit verzi tuším 4.5 za nemalé prachy. Nemá volbu. Vlastně má, Pixmantec se svým RawShooterem rychle zareagoval a verze 2006 už s dédvoustovkovým NEFem umí pracovat. A pekelně rychle. Čili: nepřeťápl to tady Nikon? Tady to s tou závislosti na jejich produktu není tak žhavé, tak aby se jim to nevymstilo. Což myslím taky jako otázku. Nevím.

    Odpovědět
    • software

      ku nefu : Nikto nemusi nic kupovat, nastastie existuje ufraw, ktory je free software a s nefmi z D200 nema ziadny problem. Okrem ineho to znamena, ze nef sa nezmenil, nanajvys nejake informacie v hlavicke nefu, ktore pre jeho spracovanie nie su podstatne (asi sluzia iba na to, aby clovek musel kupit novy NC 🙂 )

      Odpovědět
      • software

        No s ufrawem jsem se pokoušel pracovat naposled tak před půlrokem, dá se, ale nesednul mi z různých důvodů, já bych bral jako nouzovku. . Chystám se porozhlídnout, jaký je současný stav. Třeba došlo k nějakému posunu.

        Odpovědět
    • software

      NC4.x a .NEF z D200 – NikonCapture obsahuje 2 programy. EDITOR – zpracování RAW dat z DSLR a CONTROLER – ovládání nikona po kabelu z PC. Právě kvůli tomu druhému je třeba nová verze NC, formát .NEF se nezměnil a můžete ho zpracovávat klidně ve starší verzi programu.
      A pokud jde o upgrade, tak na stránkách Nikon ECP je zdarma ke stažení. Takže nevidím problém, verze 4.4 běhá docela dobře.
      PS. ještě si tam můžete stáhnou pár filtrů do NC, taky zdarma.

      Odpovědět
      • software

        Tak nevím, mám jisté pochybnosti. Že se mi na dvou počítačích při pokusu o natažení NEFu z D200 vždy zhrouti NC 3.5, přičemž z s D100vkovýma NEFama funguje bez problémů, to je fakt a nějak mi to nepřijde jako náhoda. Že bych měl takovou smůlu? Myslím, že ne. Dočetl jsem se o tom i jinde.
        A za druhé, pokud mám správné informace, upgrade ver. 3 na 4 není možný.

        Jinak pro verzi je 4.4 doporučováno nejméně 1GB paměti (tedy mám pocit, že oficiálně 750MB, nejsem si jist), ale to je minimum. Že je NC neskutečný otesánek, to je všeobecně známo.

        Takže suma sumárum, pokud mám notebook s půlgigem paměti, dostal jsem se s NC do slepé uličky. S RawShooterem pokračuju dál.

        Odpovědět
        • software

          Ano je možné, že D200 a NC3.5 spolu fungovat nebudou. Zde to nemám odzkoušeno, byl to odhad a tudíž se nehádám.
          To co jsem zde psal, platí pro NC4.0 a výše, což je případ uživatele přecházejícího z D70, či pozdějšího majitele jiné DSLR. Tady pak platí vše o free upgrade atd.

          Odpovědět
  3. Dobre shrnuti vyhod

    To Pavel Pola: Souhlasím s vaším způsobem shrnutí výhod, který nový D200 přinesl. A souhlasím s vámi, že je to velmi povedený foťák.
    K uvedenému výčtu bych ještě podotkl, že defaultní křivka D200 na mě působí mnohem lépe, než křivka z D100 nebo křivka z D70 (normal).

    Odpovědět
  4. Nikon D200 a blesky Metz

    Ahoj, nemáte někdo zkušenost , jak spolupracuje D200 s bleskem Metz 54-4 při ppužití příslušného SCA adaptéru? Díky za informace

    Odpovědět
  5. rozsah 12EV

    nemuzu si pomoct ale dynamickej rozsah 12 clon u digitalu nikomu neverim……pokud toto pouziju tak vysledek bude ve stinech uplne zasumena blitka…
    Prijde vam snad, ze digital pobere vic nez diapozitiv? (v nejlepsim pripade 7EV?)

    Odpovědět
    • rozsah 12ev

      Co na to říct? Zkusil jsem si to změřit dle uvedeného návodu, jinou možnost zjištění nemám. A tento způsob měření vedl k tomu, že jsem prostě směrem do stínů dokázal rozlišit tolik stupňů. Pokud někdo máte přístup k nějakému testovacímu zařízení, jsem nakloněn to zkusit nějak fundovaně. Jinak to je samozřejmě absolutní rozsah, ale těch 7 EV si troufám tvrdit, že tam dostanu vždycky.

      Odpovědět
      • rozsah 12ev

        Dival jsem se na tu metodu ale nejsem tak uplne jist ze meri to co se zda ze meri… Priznam se ze jsem ji jen prolitnul takze se muzu mylit, ani test jsem nedelal, ale zpraxe mi rika neco jinyho nez namerena krivka. Ta uplne ignoruje fakt, ze zvysenim citlivosti (eg. vynasobenim vystupu z cidla konstantou) si prirozene snizim dynamicky rozsah. Abych vyuzil “skryty” dynamicky rozsah sveho cipu tak musim pouzivat nejnizsi citlivost a podexponovavat a “vyssi” rozsah tak doluju z podexponovanych dat (tj v podstate totez co dela nastaveni ISO). Pokud nastavim ISO na vyssi hodnotu tak mi zmizi jeden EV dynamickeho rozsahu ?? Cekal bych to tak, ikdyz to v dusledku vseliak chytrych algoritmu nebude uplne linearni….. Ale ve vasi krivce se toto nedeje a to vzbuzuje podezreni….

        Pokud to s podexpozici prezenu je ve stinech pak kulovy nebo spis jo ale vypada to jak ISO 3600. Ale testem se spis nameri nejaky hodnoty, chybi tam jakasi kvalita obrazku, coz se do krivky blbe dostava….

        Jine podezreni u me vzbuzuje scannovani diapozitivu. Ja nevim jak vy, ale neznam moc scanneru, ktere nemaji problemy s diapozitivy zejmena s temi kontrastnimi – treba takovy kodak EIR…(pouzival jsem coolscan 4000) nedelam si tedy iluze ze to bude o mnoho lepsi s digitani zrcadlovkou. Aspon neni uplne snadny priblizit vzhled diaku na pultiku tomu samymu obrazku na monitoru…to je ale hlavne zpusobeny tim ze monitor nedokaze vubec takovy rozsah jasu zobrazit. Tady by stalo za to provest nejaky test pac 7EV z digitalu a tech 6 a kousek z diaku by mohlo byt uz velmi tesne. V praci mame datovy projektor ktery tech 7clon opravdu umi akorat nevim jak tam dostat ten diak bez scannovani…..

        No mozna by stalo zato provadet tento typ testu s tabulkou se skalou sedy, nafotit tu sekvenci a pak zkusit dorovnat ty obrazky k sobe tak aby byly obdelnicky s 18% sedou stejny a pak zkoumat ty tmavy casti obrazku a jejich kvalitu….tim by zmerilo neco jako uzivatelsky vyuzitelny rozsah….

        Nevim netestoval jsem jen se mi takovyhle honi hlavou kdyz slysim o 10-12EV u digitalu. U negativu je to pochopitelny ten ma cca logaritmickou odezvu ale diak je mnohem kontrastnejsi a digital je linearni tak mi tam to cislo nesedi…. Ani fuji S3 neprodukuje zadny zazraky a tem tech 7EV i verim….minimalne je tam sum na hodne nizky urovni.

        Odpovědět
        • rozsah 12ev

          No a co ten test na dpreview.com? Tam je ta metoda celkem průhledná a osobně bych řekl, že dost vypovídající.

          Odpovědět
          • rozsah 12ev

            konecne sem nasel ten test na http://www.dpreview.com/reviews/nikond200/page22.asp
            ten mi prijde uz lepe zkonstruovany….taky dospeli k mnohem vice uveritelnym 8EV…. na vyssich iso jeste o 3EV min coz tak odpovida tomu co znam z E-1… Skoda jen ze nemaji stejny test na sum pro E-1 abych si mohl udelat obrazek zda-li se dynamicky rozsah u novych chipu nejak zvysuje nebo je to jen reklama…..

        • rozsah 12ev

          S digi dělám dlouho, s filmem taky a bohužel musím zcela jednoznačně říci, že se dynamický rozsah filmu a digi přímo porovnat nedá. Ta testovací křivka je správná, ale informuje pouze o tom, v jakém rozsahu jsou v datech nějaké informace a ne jen zcela černá či bílá. To je OK a v tomto smyslu můžete rozsahu 12EV zcela věřit.

          Jiná věc ale je, jaká je kvalita a je faktem, že ve stínech bude velice vylézat rušivý šum, u přepalů je zas problém s “posterizací” (třeba kolem slunce se neudělá plynulý přechod, ale přechod je v “krocích”, což je ošklivé). Tohle právě u filmu moc nenastává – tam se to tak nějak “analogově zakulatí” a tak sice může být absolutní rozsah nižší než u digi, ale využitelný přitom může být lepší.

          Testování šedou škálou možná není blbý nápad, ale už vidím, jaké vášně vzbudí debata na téma, jaká kvalita je ještě přijatelná 🙁

          Já osobně bych z praxe řekl, že reálně využitelný rozsah prakticky všech DSLR je při dobře zvládlé konverzi z RAW 6-8EV, záleží opravdu na námětu (co převládá a jak moc se tedy nekvalita na “hraně” projeví).

          Mimochodem digitál lineární být sice může, ale konkrétní převodní křivka může vypadat x způsoby, takže z jedněch RAW dat lze udělat převod jak pro vyšší kontrast, tak pro “extra shadow”.

          Odpovědět
        • rozsah 12ev

           
          “…fakt, ze zvysenim citlivosti (eg. vynasobenim vystupu z cidla konstantou) si prirozene snizim…”

          Uvádíte to sice jako FAKT, na kterém dále stavíte, ale to je právě ten velký omyl.
          Zvyšování ISO citlivosti (kromě těch nedoporučovaných extrémních – konkrétně u D200 ISO 3200, u D2X ISO 1600 a ISO 3200) se děje na HW úrovni, a to zesílením signálu JEŠTĚ před jeho kvantizací v A/D převodníku.
          To, co uvádíte jako “fakt”, je v podstatě pouhá SW dodatečná korekce podexpozice, kde skutečně každým zkorigováním podexponovaného snímku (a tudíž se záměrně menším DR) o jednu clonu do plusu (o +1EV) zároveň snižujete právě o tu 1EV i využitelný dynamický rozsah.
          Pokud by se totiž to Vaše “SW násobení výstupu” dělo i při zvyšování citlivosti (z nativní ISO 100 na ISO 200, na ISO 400, na ISO 800 a na ISO 1600), snížil by se běžně využitelný dynamický rozsah dejme tomu 7 EF při ISO 100 na pouhé 3 EV při ISO 1600, což neodpovídá skutečnosti, a ani densitometrickým křivkám všech dnešních DSLR.

          Závěr:
          Člověk může být v klidu (nebo si rvát vlasy – to v případě, že je fanatickým vyznavačem filmu a nikdy jinak) – DSLR mají jednoznačně větší dynamický rozsah než diafilmy.

          Odpovědět
          • rozsah 12ev

            vlasy si nervu….ony zatim drzej dost pevne a bolelo by to….

            me je jedno jak si to ta zrcadlovka nasobi (u 12bit a vic je fakt jedno esli je to pred prevodnikem nebo za), kazdopadne tam vidim limit signal sum jako celkem omezujici faktor dynamickyho rozsahu…ale nevidim to v ty krivce….

            no dynamickej rozsah pri ISO 1600 je dost malej….co si budem povidat…nebo snad mate bohate rezervy v cernych?

          • rozsah 12ev

             
            “vlasy si nervu”

            To nebylo na Vás osobně, ale obecně (viz člověk).

            “vidim limit signal sum jako celkem omezujici faktor dynamickyho rozsahu…”

            Jasně že ano, a takto je také zdola limitován (prakticky upotřebitelný) DR.

            “ale nevidim to v ty krivce….”

            To je proto, že ta hranice praktičnosti (upotřebitelnosti, použitelnosti) je ryze subjektivní záležitost. Pokud si ji člověk stanoví přísně (velký S/N), má malý DR, pokud volněji (větší přípustný S/N), “získá tím” naopak větší DR.

            “no dynamickej rozsah pri ISO 1600 je dost malej….co si budem povidat…nebo snad mate bohate rezervy v cernych?”

            Je sice o něco menší než při ISO 100 (to myslím nikdo nezpochybňuje), ale rozhodně není menší o 4 EV.
            A mimochodem, Vy při focení na (dia)film při ISO 1600 máte ty “bohaté rezervy v černých”? Vsadil bych se, že nemáte, protože právě u filmu je ta tendence k neopoužitelnosti u vyšších ISO citlivostí ještě o dost horší než u DSLR.

          • rozsah 12ev

            oki luky, smir se s tim ze 12ev je u digitalu v pohode….zda se cidla dospely do stadia logaritmicky odezvy…super to jsem vzdycky chtel, jen v praxi to nejak hapruje……

            neopan 1600asa neni zas tak spatnej film….

          • rozsah 12ev

            Nejsem luky ani oki, s někým si mne pletete.

            A nejsem si vědom, že by někdo tvrdil, že DR 12 EV u digi je (dnes) v pohodě. Jednou to bude, ale dnes tomu tak ještě není. Takže myslím, že byste se nemusel uchylovat k překrucování nebo ke vkládání do úst něčeho, co nebylo řečeno.

            Vysoce citlivých a dobrých filmů zase tak moc není, a černá, ve které se utopí jakákoliv informace, nastává u diafilmu dříve než u DSLR. To by asi mohla být podstata celé odpovědi na Váš původní příspěvek.

          • rozsah 12ev

            to byl jen povzdech…..navic s cim si jako mam xxx plest dyk tam lze dosadit cokoli…..

  6. D200 na cestach – a nejake fotky

    Mel jsem D200 na dvou (rekneme extremnejsich) akcich – v minusovych teplotach (-15) na Vysocine a v žáru severni Keni (plus 40 i vic). Oboji bylo bez problemu (viz Tomasem avizovany prispevek na fotopruvodci).

    Ad blesk: taky jsem brecel, kdyz jsem zjistil, ze mi je SB80DX (temer) k nicemu a shanel jsem dalsich 12k na SB800. Ted bych nemenil – pro fill-in i praci mimo kameru je to fantazie.

    Ad baterky: trosku zklamani – pri standardnim foceni (AF plus obcasne pouziti vestaveneho blesku a prohlizeni na LCD) jsem se dostal maximalne na asi 500 (RAW + JPEG). Kdyz zapojim VR a casto prohlizim, jsem na cca 200 fotkach. Mam 4 baterky a vsechny se teprve uci. Je tam videt urcity posun.

    Ad SW: Picture Project jsem ani nevybalil, to je ostuda Nikonu. Nikon Capture 4.4 pracuje dobre, ale je to neskutecne pomaly. Pokud ale clovek vylozene nepodela expozici nebo WB, staci zakladni upravy ve Photoshopu a NC neni vubec potreba.

    Kompatibilita se starsimi objektivy: to, ze muzu na manualni FM2n pouzivat stejne objektivy jako na D200 je proste neprekonatelny.

    Prach na senzoru: nekde jsem cetl, ze CCD jsou na to haklivejsi nez CMOS. Za 15 dni casteho meneni objektivu v prachu, pisku a vetru se mi na senzor nedostalo ani smitko – cip jsem dosud necistil. Obcas jsem sice pro jistotu vyfotil DUST-REF fotku, pro pripadne odstraneni v NC, ale nebylo to vubec potreba.

    Frantisek Staud

    Nektere fotky z D200 ze severni Keni jsou na: http://www.phototravels.net/kenya/

    Odpovědět
    • objektiv 28-200 vr na d200

      Myslíte asi 18-200VR… Fotím s tímhle objektivem týden (cca 400 fotek). Z běžných reportážních fotek se mi objektiv jeví jako povedený. Velmi povedený. //Sofistikované testovací fotky jsem ale nedělal. Nejsem typ, který by potřeboval fotit testovací obrazce (tedy – kromě zkoušky při převzetí objektivu).

      Odpovědět
  7. Objektiv Nikkor 80-200/2,8 na D200

    Jaké máte, prosím, zkušenosti s dvouprstencovým Nikkorem 80-200/2,8 na D200? Při použití objektivu s D70 jsem měl občas problém s protisvětlem (fialové reflexy asi od snímače). V kombinaci s analogem maximální spokojenost.

    Odpovědět
    • objektiv nikkor 80-200/2,8 na d200

      Zatím jsem nic takového nezaznamenal. Objektiv mám, něco málo jsem s ním i nafotil v těch Dolomitech a bez problémů.

      Odpovědět
  8. tak to má být

    Jsem rád, že jste nezapomněli na konec článku uvést přímý link do Vašeho shopu, tak to má být. Navrhoval bych zmíněný link zařazovat za každý odstavec.
    Ostatně není to jediný článek takto myšlený, že. Pochválit a honem šup do našeho obchodu. Je to svým způsobem smutný.

    Odpovědět
    • tak to má být

      Podivej se nekdy na dpreview.com, tam neni odkaz na obchod nic nenormalniho. Provoz serveru neco stoji…

      Odpovědět
    • tak to má být

      jsme rovněž rádi, že jste si náš magazín zdarma přečetl a možná si něco koupíte v “Paladix” obchodu.

      Jinak se Vám totiž může stát, že jednoho dne zde Paladix nebude.

      JH

      Odpovědět
    • tak to má být

      No jo klope, je to tak !!! Co si to ten Pola dovolil !!! On si na svůj web dal odkaz do svého obchodu. Hamba mu !!! My přece nechceme na tomto webu, kterej pravidelně sledujeme (proč ho vlastně pravidelně sledujeme ?!) žádnou reklamu.

      Odpovědět
    • tak to má být

      Moji předřečníci už nějaké z argumentů podali, takže se nebudu opakovat. Nicméně pokud máte pocit, že je to zaujatá recenze a neobjektivní, tak mi dejte nějaký argument, proč tomu tak je, abych to mohl vyvrátit. Možná pro vás nebude smutné, až nebudeme mít na to, abychom provozovali tento server. Z reklamy příjmy neplynou (zatím) a hlavním zdrojem příjmů pro financování provozu tohoto serveru jsou stále ještě zisky v obchodě. Ale to si asi neuvědomujete, že?

      Odpovědět
      • tak to má být

        >pokud máte pocit, že je to zaujatá recenze a neobjektivní, tak mi dejte nějaký
        >argument, proč tomu tak je

        Argumentem pochopitelne je ta reklama na konci. Tim nechci rict, ze jste schvalne napsal zaujatou recenzi, nicmene to ten dojem nutne vyvola.

        Nikdo by napriklad nemohl nic namitat, pokud byste recenzi zadali nejakemu uznavanemu odbornikovi, ktery neni spojen s Paladixem. Pak by ta reklama byla v poradku.

        Mimochodem: myslim, ze DPReview neprovozuje vlastni obchod. Uvadi pouze odkazy do obchodu.

        Odpovědět
        • tak to má být

          “Mimochodem: myslim, ze DPReview neprovozuje vlastni obchod. Uvadi pouze odkazy do obchodu.”

          a tohle je zase citát z konce velmi pochvalné recenze D200 na dpreview:

          “Support this site, buy the Nikon D200
          from one of our international affiliate retailers”
          (obdobně i ostatní zahr.testovací servery – proboha z čeho si myslíte, že mají žít)

          Je třeba pro Vás nějak dále komentovat nebo snad přeložit?

          Odpovědět
        • tak to má být

          Tak tomuhle teda říkám argumentace! Uznávaný odborník, který není spojený s Paladixem. A kdo by to tak mohl být? A jak by pak sám před sebou obhájil to, že za to dostal zaplacený honorář? Nebo že by to ten uznávaný odborník psal zadarmo? Proč mám poslední dobou pocit, že žiju na jiné planetě? A vůbec, proč sem chodíte číst články?

          Odpovědět
          • tak to má být

            Není mi tak úplně jasné co se zde řeší.

            Paladix-fotoserver je spojen s Paladixem-obchodem. Každý to ví a může z toho vyvodit závěry jaké chce. Osobně jsem rád, že existuje první i druhý. V obchodě jsem dobře nakoupil a na fotoserveru našel dost zajímavých informací. Jsou zde články různých druhů i kvality. Děkuji panu P. Polovi za zřízení a provoz tohoto serveru. Že to nedělá čistě a výhradně z altruistických pohnutek, je více než pravděpodobné a nevidím v tom problém – právě proto, že to každý ví.

            Daleko větší problém představují servery (nebo třeba časopisy), které se tváří jako zcela nezaujaté, ale při bližším zkoumání se ukáže, že každý recenzovaný výrobek je naprosto skvělý a jedinečný. Pochopitelně – pokud by něco ztrhali, tak se vystavují nebezpečí, že jim příště nikdo nic nepůjčí. Nejsem sice ekonom, ale pochybuji, že na našem trhu by mohl nějaký časopis nakupovat vybavení za vlastní peníze a zkoušet ho v podrobných (pokud možno zcela “vědeckých”) testech. Vše by platil pouze z prodeje statisícového nákladu při ceně 15 dolarů za výtisk. U serveru je to naprostá utopie.
            Každý samostatně uvažující jedinec by měl umět získávat informace z různých zdrojů, měl by umět posoudit jejich věrohodnost v různých souvislostech a pak si udělat samostatný názor. Jediné co k tomu potřebuje jsou informace – tedy nikoliv zjevené pravdy, ale FAKTA a DŮKAZY. Jediné co nelze tolerovat, je manipulace s důkazy.

            Soudný člověk asi nebude věřit všemu co je napsáno v marketingových prospektech: pokud udávají, že závěrka má časy 1-1/4000, je to patrně fakt a není třeba ho dále ověřovat; píší-li o účinnosti stabilizace “až o 4 EV”, v závorce “za testovacích podmínek vyrobce” je to důvod k nedůvěře a je třeba projít další zdroje – nejlépe recence fotografů, kteří to mají a ukáží příklady. A pokud napíší “výrazně lepší hledáček”, tak jdu do obchodu a vyzkouším (a zjistím, že v porovnání s F3HP je to pořád šmudla). Kdo věří marketingovým mágům a spoléhá, že ho před obchodními triky ochrání všemocní úředníci, je smutným příladem jedince, který ztratil schopnost samostatného kritického myšlení a podle mého názoru představuje slepou větev evoluce. Pokud naletí, tak mu to patří. Ostatně starověká zásada římského práva soukromého praví, že “v obchodu je určitá míra klamu dovolena”.

            Pokud nejmenovaný foto časopis spojený s nejmenovaným obchodem napíše recenci na nový film 800 ISO a přiloží k tomu ukázku s výřezem, kde je demonstrován fenomenální výsledek, tak je to sice fakt spojený s důkazem, ale jestliže si dole na stránce maličkým písmem přečtu, že fotka je z 6×4,5 tak je to malinko manipulace s fakty (neboli podraz), protože průměrný čtenář čekal kinofilm. Příště si na ten časopis dám pozor.

            Pokud pan Pola napíše pochvalnou recenzi a dole dá odkaz na vlastní obchod – proč ne. Pro mě to znamená, že jsem kritičtější než obvykle a hledám další zdroje informací a v nich hlavně fakta. Udělal bych to tak jako tak, jednak vím o vztahu autor/obchod, a kromě toho málokdy spoléhám na jeden zdroj informací. Jako např. o výdrži baterií. Najdu-li zprávy jiných fotografů, kteří D200 údajně mají a jejich údaje se neliší o násobky, nemám důvod nevěřit, že s D200 se běžně nafotí 200-400 snímků.

            Stejně tak pokud něco přečtu ve vysokoškolské učebnici optiky, tak tomu přiřadím jinou informační hodnotu než článku bůhví kde na Internetu nebo v diskusi. Říká se tomu pramenná kritika a stojí na tom (resp. by měla stát) celá moderní věda (snad kromě teologie). Neexistuje způsob jak zjistit PRAVDU, lze pouze studovat fakta a důkazy. Kdo chce pravdu, ať sáhně po náboženských textech.

            Paladix je dobrý informační zdroj a spojení s obchodem nijak netají. Ještě jednou děkuji jeho provozovateli a přeji mu úspěch v podnikání (ani na úspěchu ani na podnikání nevidím nic špatného).

          • tak to má být

            Pavel: Já mohu jen plně souhlasit, někteří chytráci si prostě jaksi zapoměli uvědomit, že články na Paladixu mají úplně zdarma – na rozdíl od klasických papírových časopisů, kde za každé číslo vysolí 100 až 150 Kč ještě před jeho přečtením a kde v podstatě není možnost žádné zpětné reakce nebo reklamace obsahu a kde je reklamou tak přecpáno, že je to někdy až nechutné.
            Měli bychom být rádi za netová média, protože pokud díky podobným chytrákům zaniknou, tak budeme zase muset chodit každý měsíc do trafiky a za každý článek krvavě platit a ještě se k jejich obsahu nebudeme moci nijak vyjadřovat ….

    • tak to má být

      Ano je to svým způsobem smutné, že na Paladixu je obchod. Mnohem veselejší by bylo, kdyby tam rozdávali D200 zadarmo. Ale “klop” by si ho nevzal ani zadarmo, protože je to foťák, na kterém se, pokud ho hned nechtějí zákeřně prodat nebohému čtenáři recenze, nedá nic pochválit.

      Odpovědět
  9. Zvětšenina 40 x 60 cm

    Tvrdíte, že “mám na zdi fotky 40 x 60 cm” z digitálu.
    Pokud mne nešálí teorie, která říká, že oko je schopno ještě rozeznat jakýsi určitý prostorový úhel, tak podmínka, aby fotografie byla fotografií, je tedy nutno dosahnout na výtisku minimálně 300 dpi, což v našich zeměpisných šířkách představuje 118,11 bodů na cm.
    Provedeme následující trojčlenku:
    40×118,11=4724,4 bodů na výšku
    60×118,11=7086,6 bodů na šířku
    Na pokrytí celé plochy potřbujeme 4724,4×7086,6=33480067 bodů, což je 33,5 MPixlíků.
    Nyní, vyčerpáni výpočty (za což se omlouvám), pokusme se interpretovat výsledek 33,5 MPix v praxi:

    1/Tak vysoké rozlišení dosahují pouze kinofilmy ve vyšších cenových kategorií (Fujichrom) a diapozitivní materiály označované professional. Uchovávají se v ledničkách a hned po expozici jsou zpracovávany ve vybraných fotolaboratořích.

    2/Moje zkušenost říká, že obstojné zvětšeniny 30×40 cm (17Mpixlů) lze ještě získat z průměrných kinofilmů s cenou okolo70-120 Kč /36 obrázků.

    3/V této chvíli je zřejmé, že takový Praktisix ve slušném zdravorním stavu, vybavený průměrným filmem, nemá konkurenci….

    Závěr: Vaše zvětšenina 40 x 60 cm bude s pravděpodobností hraničící s jistotou patřit do kategorie abstraktního umění. Ale je důležité, že se Vám za ty peníze libí.

    Odpovědět
    • zvětšenina 40 x 60 cm

      Pane Jardo, opakovaně píšete naprosté nesmysly. Mýlíte se v celé řadě věcí, ale místo vyvracení dám lepší návrh – co kdybyste někdy místo řečí přijel třeba na Open Air a prohlédl si fotky? Ručím vám za to, že fotek z digi 30×40 i větších tam bude víc než dost, loni tam ostatně byla i fotka 40×60 od Pavla Poly, o které píše. Dovolím si tvrdit, že za abstraktní umění ji neoznačil ani nejzarytější analogista (tím neříkám, že by ji v tom či onom nekritizoval).
      Takže opakuji (a vůbec to není jen na vás, ale i na řadu jiných diskutujících) – co takhle méně psát a raději vyrazit na nějaké akce s reálnými snímky?
      Víte, všichni v poslední době zdrbávaní redaktoři ať je to Pavel, Honza Hlinák nebo já opravdu fotky děláme i na papír a prezentujeme, všichni také máme dlouhou praxi i s analogem, není mezi námi nikdo, kdo začal až s digi. Proto si velice rádi sedneme nad konkrétními příklady. Naproti tomu číst různé plky ve fórech už aspoň mě poměrně dost unavuje a nebaví :-(((

      Odpovědět
      • zvětšenina 40 x 60 cm

        Váš názor mne velice zarmoutil. Tady se jedná se o fyziku, chemii a zakony exaktní vědy. A Vy křičíte jako malé děcko: já mám pravdu a hotovo. A dupete ještě nožkou… A jestli nepřijedete, tak dostanete do… Nevím doopravdy, co bych dělal na Vašem setkání. Zkuste argumentovat čísly a ne dojmy.

        Odpovědět
        • zvětšenina 40 x 60 cm

          Príma, jsem rád, že jste mi vypočítal, že jsem měl 19.9.2005 halucinace. Vaše exaktní výpočty mě přesvědčily. Blahopřeji!

          Odpovědět
          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Nerozumím Vám, ale mám pocit, že jste spokojený. To mne těší……..

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            No, jo takový interní vtípek. Já jen, že jsem tu fotku, o které píše thr, taky viděl na vlastní oči. Ale vlastně na základě vašich výpočtů asi neviděl. Nebo viděl blbě nebo co vlastně.

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Náhodou na tom něco je. Jestli se dnes večer objeví Pola na Fotopivu, tak dám demokraticky hlasovat o přidělení titulu “Král abstraktních halucinací”. Něco mi říká, že mu to zůstane :-))))

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Myslel jsem si, že jste lepší odborník než já, a třeba zkusíte argumentovat o významu hodnoty 300dpi.
            Ale pokud jdete večer na pivo, dávejte pozor, abyte se tam nezapletl s nějakým Methanolem. Pan Methanol je sice za menší peníze, než pan Ethanol, ale má tu vlastnost, že pak budete hlasovat o snímcích, které Vám bude muset převyprávět někdo jiný; abyste si mohl ještě zahlasovat…. Ovšem, pokud jste si už s panem Methanolem už nepotykal, což se mi zdá pravděpodobnější.

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            300dpi je (podle mne laika) jakási magická hranice, nad kterou nemá cenu jít, protože už to nic nepřinese, u fotky velikosti pohlednice. Totiž proto, protože když se dívám z větší dálky, tak už tak jemné detaily nevidím a pokud se dívám opravdu z blízka, tak už oko nejde tak blízko zaostřit, abych rozeznal třeba 400dpi.

            Jenže na pohlednice jsem schopen se hnidopišsky dívat třeba i z 15-ti centimetrů. Ale není důvod, abych “obraz” 40x60cm prohlížel ze stejné vzdálenosti. Takže odstoupím dál a pak už těch 300dpi nedocením.

            Proto se na větší fotky docela běžně (alespoň mám ten pocit) používá rozlišení menší. Řekněme těch 175dpi je na tak velkou fotku docela dobře akceptovatelných.

            Pro 175dpi vychází 40x60cm = 16×23 palců = 2800×4025 bodů.

            PS: Doma mám panorama hradu Pernštejn 140x40cm z EOS350D (složenou z několika fotek). Rozlišení vychází právě na těch 175dpi jde rozeznat tabulky skla i v těch nejmenších oknech hradu. Pro představu http://www.rkolbabek.com/fotogalerie/leden2006/ipage00008.htm

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Já si myslím, že o tom to je. Každá fotografie má svoje kouzlo, a jsou případy, kdy maximální rozlišitelnost může být dokonce na závadu. S tím samozřejmě plně souhlasím.
            Ale nelze souhlasit s argumentem, že KAŽDÁ fotografie je případ, kdy maximální rozlišitelnost může být na závadu! Pokud chci, aby detaily splývaly a nevyrušovaly diváka, tak to z vysoké rozlišitelnosti zařídím vždy, avšak naopak to jaksi nejde….
            Ten Perštejn je skutečně hezký, z kolika snímků je sestaven? Použil jste splynutí automatické (funkce stick) a nebo jste to dělal ručně?

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            To Jarda: Ta panorama je ze jestli se dobře pamatuji ze 7-mi fotek, ale tu vytištěnou mám na obou koncích trošku uřízlou. Zdálo se mi to už zbytečně dlouhé. Skládam to v Panorama Factory. Pokud je to foceno ze stativu a všechny fotky stejně (stejný čas, clona a citlivost), tak už se s tím nemusí většinou nic dělat.

            A k tomu rozlišení. Mám pocit, že jsi nepochopil co jsem chtěl říct. Nejde o to, aby detaily nevyrušovaly a proto zvolím menší rozlišení. Jde o to, že divák dívající se na ten Pernštejn z metru stejně ty detaily neuvidí. Tím ale netvrdím, že nejsou případy, kdy je potřeba velké rozlišení i u velkého obrázku. Jako příklad mne napadá mapa. Tam se každý příjde na tu plachtu dívat z 30-ti centimetrů. Ale pak nevidí nikdy zaráz celou mapu.

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Myslím že titul Král abstraktních halucinací Pavlovi náleží zcela právem. Viděl jsem na fotopivu 30*40 zvětšeniny z nikona D200 a podlehl jsem halucinaci, že je to minimálně ze středoformátu. Jo, abstrakce se halt nezapře.

        • zvětšenina 40 x 60 cm

          Zkuste argumentovat cisly a ne dojmy? Ja nechci vyvolavat flame, ale co je to proboha za argument. Fotografie je od jakziva o dojmech. A proto vystavte sve fotky nekde …. a nechte posoudit verejnost, jestli ukrutne dosahovane rozliseni v nich obsazene staci na to, aby se verejnosti takova dila libila.

          Odpovědět
        • zvětšenina 40 x 60 cm

          Exaktní věda nás učí, že lidské smysly jsou velmi nedokonalé a lze je snadno ošálit :o)

          Odpovědět
        • zvětšenina 40 x 60 cm

          Vazeny pane Jardo,
          pokud se vam jedna o exaktni vedy, tak byste mel vedet i nasledujici veci:
          negativni kinofilm, pokud zvetsujete pres 6MPix (rika se, ze jiz pres 5,5 MPix), tak jiz zvetsujete zrno … nevim, kde jste vzal, ze z kinofilmu za 120 korun dostanete 17MPix … :-))) …
          profi filmy (kinofilmove) … diaky maji kolem max. 22MPix a ty, co se prodavaji bezne maji maximalne 12MPix fyzicky … pak se zvetsuje, jak jsem jiz zminil, zrno filmu.

          Dale 300DPI u fotografie 40×60 … to mate pravdu, ze pod 300dpi uz to neni fotografie … ale pokud jste clovek, ktery se na takovouto fotografii diva ze vzdalenosti 30cm, pak bych vas chtel videt v kine … v takovem pomeru byste si totiz do kina musel kupovat 1.radu a nosit nejaky dalekohled s mirnym priblizenim …

          Jsou docela dobre kurzy i ruzne povidani na internetu, ktera se daji najit v googlu. Nepolemizuji s vami, ze 300dpi neni vhodne pro fotografii, ale vzdy je to otazka situace … pokud studujete opravdu velke fotografie ze stejne vzdalenosti, jako sve rodinne album s fotkami o velikosti 10x15cm, pak se omlouvam a beru vse zpet. Ale pokud si, jako asi 99% lidi od 40x60cm velke fotografie poodstoupi a necha ji na sebe pusobit, pak si prectete prave ony poucky o rozlisovaci schopnosti oka v souvislosti se vzdalenosti od pozorovaneho objektu.

          pekny den a jeste hezci vikend.
          Michael Novak

          Odpovědět
          • pěkně prosím nepište až takové nesmysly

            negativni kinofilm, pokud zvetsujete pres 6MPix (rika se, ze jiz pres 5,5 MPix) tak jiz zvetsujete zrno …

            nevím, kolik skenů z negativu viděl odborník, pan dr.se, ale rozhodně nepochybujte o tom, že rozlišení 2048×2700 (5,5mpix) není pro kinofilm zdaleka limitem, kde již zvětšujete zrno a nepřibývají detaily. Takového limitu nedosáhnete ani při skenu na 5400 dpi.

            ostatně zrno zvětšujete od samého začátku zvětšování :o)

            podstatné je, že na kinofilmu je prostě zachyceno více detailů než v rawu z 12mpix fullframe, o ořezaných chipech ani nemluvě

            samozřejmě plný potenciál kinofilmu se projeví jen při promítání diaprojektorem s kvalitním objektivem, nebo na zvětšenině optickou analogovou cestou

            ale i běžný amatér s amatérským kinofilmem a amatérským bazarovým skenerem (3200, 4000dpi) dosáhne s nejlacinější zrcadlovkou (praktica) s lacinými, ale kvalitními skly (zeiss jena) daleko lepších výsledků než s dnešními řadovými dslr (c-d350, n-d200)

            má totiž možnost použít široká ohniska (20), u portrétu zas snáze dosáhne hezky rozostřeného pozadí, a to se leckdy hodí i u reportáže, nemusíte kupovat summicron, i 2,4/35 z jeny má pěkný bokeh a super ostrost – toho ale s nefullframe dslr prostě nedosáhnete

            chápu že mnoha lidem se líbí čisté barvy, zvýšený kontrast, a velká hloubka ostrosti – ale mnohdy je tohle naopak velmi omezující

            dobrou praktickou ukázkou byla třeba výstavka fotografií hub u škody, výsledky dosažené “obyčejným” pancolarem, nad kterým by se tu řada lidí pousmála :o) bez dslr, možnosti scénu vyfotit 20x s různou expozicí, bez vnějšího displeje 2,5″, 3,5″ 5″ …

          • Skutecne – prosim ne nesmysly!

            podstatné je, že na kinofilmu je prostě zachyceno více detailů než v rawu z 12mpix fullframe, o ořezaných chipech ani nemluvě

            Tato veta postrada logiku. proc o “orezanych cipech” ani nemluve? Prave u nich mohu dosahnout na dane plose vyssihi rozliseni nez u FF!!

            ale i běžný amatér s amatérským kinofilmem a amatérským bazarovým skenerem (3200, 4000dpi) dosáhne s nejlacinější zrcadlovkou (praktica) s lacinými, ale kvalitními skly (zeiss jena) daleko lepších výsledků než s dnešními řadovými dslr (c-d350, n-d200)

            No, k tomu lze pouze podotknout – zkuste s temito “radovymi” (? to at byt co?, napr. D200 neni moc radova) fotit a pak mluvte. Dlouhou dobu jsem fotil s Prakticou, tak vim, o cem mluvim.

            Musim rici, ze takoveto nekriticke prispevky snad ani ne – to nejde cist!!

          • ano, podruhé prosím už ne nesmysly 🙂

            Tato veta postrada logiku. proc o “orezanych cipech” ani nemluve? Prave u nich mohu dosahnout na dane plose vyssihi rozliseni nez u FF!!

            dejte mi příklad nefullframe dslr s nejvyšším rozlišením 🙂 potom mi dejte příklad fullframe s nejvyšším rozlišením 🙂 který čip bude mít rozlišení absolutně vyšší ? ano, opravdu fullframe … problém je, že u nefullframu je ta plocha menší, menší než fullframe = menší než kinofilm, výsledkem jsou neduhy (ale pro někoho třeba výhody) nefullframu – relativně větší hloubka ostrosti, menší absolutní rozlišení, a ani s tou hustotou pixelů na čipu to není výhoda – lepší výsledky dosáhnete s větší plochou čipu a méně nahuštěnými pixely … fyzikální zákony marketingovou hláškou nezměníte.

            D-200 je řadová dslr … jednou je to nefullframe, a proto má omezení z toho vyplývající. Na prakticu si můžete dát zeissovu 20, s úhlem záběru 93? stupňů – (lidových 4000,- za dražší 2.8MC, jaký a za kolik je ekvivalent pro D200?)

            Jak se na nefullframu vypořádáte s příliš velkou hloubkou ostrosti ?
            Ano, pro makro super, pro dokumentaci čehokoli plus, pro všechny ostatní oblasti fotografie je to zabiják …

            Dále si s D-200 zkuste vyfotit motiv se sytě červenými barvami a pozorně se podívejte, co se s obrazem stalo (narozdíl od G a B)

            Rozlišení tedy není hlavní příčinou nesrovnatelnosti nefullframe dslr a kino-slr, s oběma lze dosáhnout z hlediska rozlišení uspokojivých výsledků na 30×45, vždyť z praktického hlediska je pro většinu amatérů bez vlastní fotokomoryvelmi složité vytáhnout z filmu více.
            Možné to ale je, zatímco maximum rozlišení je pro každý čip dáno (nevyměníte si ho v případě potřeby z provie na technical-pan apod.)

            Proto nemůže být nefullframe DSLR plnocennou náhradou kinofilmové zrcadlovky, nýbrž buď lepší volbou v případě makra, v případě veliké spotřeby filmů, v případě nutnosti mít fotografie okamžitě.

          • proboha, ne!!!!

            No, vase argumenty jsou dosti zcestne, asi jako Vase vypocty rozliseni “nefull-frame” versus FF (napr. na C 20D mate vice bodu nez na stejne plose, tj. po odpovidajicim orezu u C 5D). Ale nemam sil rozprest debatu se zaprisahlym odpurcem digi. Jenom jeste poznamka – s tou velkou hloubkou ostrosti mate pravdu u digi kompaktu, ne u DSLR.

            Äle jak rikam – nemam sil v takoveto debate plne polopravd pokracovat. Pokud chcete, tak jste vyhral, mate ve vsem pravdu a vsichni majitele (amateri i profici) DSLR jsou pomyleni hlupci. Popravde receno me tato nekonstruktivni debata fakt nebavi, radeji jdu fotit. Vam bych mozna doporucil zapujcit si DSLR a jit delat totez. Tot vse.

          • ale klid, naučíte se, pochopíte 🙂

            No, vase argumenty jsou dosti zcestne, asi jako Vase vypocty rozliseni “nefull-frame” versus FF (napr. na C 20D mate vice bodu nez na stejne plose, tj. po odpovidajicim orezu u C 5D)

            20D 8mpix, 5D 12mpix => jak jsem psal fullframe má vyšší absolutní rozlišení, a kvalita snímku bude také výše, protože běžně zvětšuji z celého senzoru, nikoli z nějakého výřezu :-))) (pouze v případě výřezu by měl APS-C senzor v prostorovém rozlišení papírově navrch, jenže to je jako kdybych tvrdil, že kinofilm má větší rozlišení než 6×9, protože objektivy na 6×9 mají rozlišení relativně nižší, a proto při ořezu 6×9 na kinofilm bude kinofilm lepší :o) Asi ano … ale proč ořezávat 6×9 a proč ořezávat fullframe ? 🙂

            Ale nemam sil rozprest debatu se zaprisahlym odpurcem digi. Jenom jeste poznamka – s tou velkou hloubkou ostrosti mate pravdu u digi kompaktu, ne u DSLR.

            digitál běžně používám, nevím proč máte potřebu argumentovat “zapřísáhlými odpůrci”, držme se faktů – a fakt je ten, že APS-C DSLR bude mít relativně větší hloubku ostrosti než fullframe! Pro kompakty s menším čipem je to ještě horší, ale i na APS-C je ten rozdíl bohužel jasně vidět. Fyziku neoklamete, proto své síly věnujte například přečtení článků R.T., kde je to i pro laika jasně vysvětleno.

            Äle jak rikam – nemam sil v takoveto debate plne polopravd pokracovat. Pokud chcete, tak jste vyhral, mate ve vsem pravdu a vsichni majitele (amateri i profici) DSLR jsou pomyleni hlupci.

            je mi velice líto, že od faktů sklouzáváte k emotivním dohadům o “hlupcích”, nač ta silná slova ? Než se pustíte do diskuse, něco si o teorii fotografie přečtěte, potom pochopíte, kdo tu píše “polopravdy” 🙂

            možná by ale stačilo přečíst si to, co píši – jak jsem již zmínil, uznávám, že pro někoho je vyšší hloubka ostrosti a vyšší kontrast výhodou, někdo široká ohniska nemusí, tak ho nefullframe neomezuje – ale pro mnoho lidí mohou být uvedené skutečnosti podstatné – a ušetřené peníze za pro ně slepou uličku APS DSLR se mohou hodit zrovna při nákupu fullframe :o)

          • ANO – klid, naučíte se, pochopíte 🙂

            No, asi si skutecne neco prectete a naucte se (jste skutecne velmi agresivni jedinec).

            Napr. rozliseni je definovano jako cary na mm (sensoru, filmu – ne zvetseniny!). V tom pripade nevim, proc do toho pletete FF a APS – zpoctete si rozliceni na cip/ci jine citlive medium na ktere obraz promita objektiv. Skuteste si vzit kalkulacku a pocitejte. Fyzikalni zakony doopravdy neoklamete.

            Ale doopravdy nemam sil se s nekterymi jedinci hadat. Vyhral jste, spokojen?

            BTW – vite jak vznikl Vas oblibeny rozmer – kinofilm? No, rozhodne nebyl vybran radou moudrych jako nejlepsi format 🙂

          • ano – klid, naučíte se, pochopíte 🙂

            jste skutecne velmi agresivni jedinec

            děkuji za to, že se neuchylujete k osobním útokům a zůstáváte čistě u otázek fotografie 🙂

            Napr. rozliseni je definovano jako cary na mm (sensoru, filmu – ne zvetseniny!).

            tady se mi zdá, že se snažíte zbytečně slovíčkařit, ačkoli je to pro tuto diskusi nepodstatné. Oba dobře víme, jak to s rozlišením je, ale nesnažte se zmást třeba méně znalé čtenáře. Pro výsledek – fotografii – je důležité kolik pixelů má celý senzor, ne vyšší hustota pixelů na mm u menších senzorů. Ta může být naopak příčinou jiných potíží. Nemohu tvrdit nic jiného, protože bych lhal – a to opravdu nemám ve zvyku.

            S hloubkou ostrosti také – nehodlám tu lhát, že hloubka ostrosti u snímku z nefullframe bude stejná jako u fullframe, myslete si, že se hádám, ale jsem hluboce přesvědčen, že to opravdu není stejné.
            Ale rád se věcnými argumenty nechám přesvědčit o opaku :o)

            D5 s 12mpix senzorem má vyšší rozlišení než D20 – pokud vyfotíte tutéž scénu (tj na záběru bude to samé), výsledný obraz z D5 bude mít vyšší rozlišení, bude na něm více detailů, protože přes vyšší hustotu pixelů u APS-C senzoru D20 je jejich absolutní počet u fullframe D5 větší.
            Není pravda , že pod slovem rozlišení se rozumí výhradně počet čar na mm. Naopak, v současnosti se pod slovem rozlišení uvádí absolutní počet pixelů v obou osách snímku – tedy rozměry výsledného obrázku v pixelech, případně absolutní počet pixelů obrázku. Samo slovo “rozlišení” je příliš široký termín, než aby mu bylo možné přiřadit zrovna čáry/mm 🙂
            Výrobci dslr tak od “filmového” termínu čáry/mm upustili … a já nevidím smysl v jeho použití ve chvíli, kdy srovnáváme fotoaparáty s různou plochou políčka/senzoru.

            Ale doopravdy nemam sil se s nekterymi jedinci hadat. Vyhral jste, spokojen?

            ale no tak, držme se technických otázek, nebo vy zdejší diskusi berete jako soutěž nebo hádku ? 😎 nejsem dealer Canonu ani Nikonu, proto nemám zájem vytvářet dojem rovnocennosti APS-C a fullframe/kinofilmu, pokud tomu tak opravdu není. A to není :o)

          • ano – klid, naučíte se, pochopíte 🙂

            No, nejde diskutovat s nekym, kdo nezna zakladni pojmy (rozliseni) – durazne doporucuji si neco o zakladech precist. Je podstatny rozdil mezi rozlisenim a velikosti, absolutni poctem pixelu a jejich hustotou. Neni to slovickareni, ale prace se zakladnimi pojmy. Pak na teto urovni skutecne nelze vest diskuzi.

            Jinak s osobnimi utoky jste tady zacal vy – viz nazvy vasich prispevku. A konec – fakt nema to cenu s vami diskutovat – lepe receno nechat se urazet (viz jiz jenom nazvy Vasich prispevku – napr. “naucite se, pochopite”).

          • ano – klid, naučíte se, pochopíte 🙂

            upřímně řečeno vám přestávám rozumět – samozřejmš vím, jaká je velikost čipu, jaké je absolutní i relativní rozlišení, a že hustota pixelů je u D20 větší než u D5 – a psal jsem snad někde něco jiného ? :o)

            pro výslednou fotografii je podstatné to absolutní rozlišení – jinak by jste mohl za nejlepší pokládat některé kompakty se senzorem velikosti nehtu na palci, jen pro jejich vysokou hustotu pixelů – a bohužel, opět by jste se mýlil 🙂

            proto je podle mého názoru bezpředmětné argumentovat rozlišením relativním – vždyť pro technickou kvalitu výsledku je důležité to absolutní 🙂 nebo si opravdu myslíte opak ?

          • ano – klid, naučíte se, pochopíte 🙂

            No, tak posledni poznamka – takto to dopada, kdyz se vede “zasvecena” debata pri neznalosti terminu. Rozliseni je rozliseni, neprikladejte tomuto technickemu pojmu jiny vyznam. A neni to slovickareni, jak jste me obvinil, ale vecny termin. Kdyz hovorim o rozliseni, tak vedu debatu o nem za pouziti relevantni definice.

            Nevim, proc do teto debaty vkladate kompakty – vzdyt sam musite vedet, ze nezalezi jenom na poctu bodu, ale na skutecnem rozliseni – a to v je v pripade kompaktu kombinace rozliseni cipu (a nahusteni bodu na cipu jeste rozhodne neznamena, ze ma stejne rozliseni jako napr. u DSLR!) a objektivu. Zatim jsme samozrejem hovorili o rozliseni zaznamoveho media.

            No, abych se priznal, ja Vam asi rozumim – pouzil jste chybne termin a Vase ego Vam nedovolil rici, ze jste myslel neco trochu jineho.

            To jiz snad definitivne vse v teto debate, ktera obcas brala zajimave kotrmelce (nejdrive byla filmova Praktica uzasny fotak na houby atd., posleze digital byl skvely na makro ;-).

      • zvětšenina 40 x 60 cm

        A ještě drobnost. Zajděte si na výstavu p. L. Kamaráda. Pak se podívejte na Vaše 40×60 z digi. A nakonec se podívejte na sebe do zrcadla.

        Odpovědět
        • zvětšenina 40 x 60 cm

          Hezký příklad, ale ne pro podpoření váší teorie… On totiž Kamarád fotí převážně na formát 6x6cm a vaším výpočtem snadno zjistíte, že se dostatečné rozlišení nedá pro jeho výstavní formáty fotek v řádu 1x2m dosáhnout (pokud nevíte, tak to skenuje a tiskne).

          Takže buď jsou fotky p. Kamaráda na výstavách abstraktní umění anebo je někde chyba v úvaze. Přemýšlejte o tom…

          Odpovědět
          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Musím se všem omluvit, ale znovu pár čísel:
            Pan Kamarád tvoří na 6×6 a pokud si z jeho výstav pamatuji, tak na čtvercový formát maximálně 1,5×1,5m.
            Strana 6×6 formátu je 5,6cm což např při výkonu 4000dpi film. scaneru vytvoří 8819 bodů a to umožní velikost strany 75x75cm. Takže pokud bude muset p. Kamarád udělat 1,5m, tak buď bude interpolovat 1:1 a nebo si sežene lepší mašinu. Ale to se musíte zeptat jeho, co dělá, já u toho nebyl. Takže chyba není v úvaze, ale ve Vaší lenosti si něco sám spočítat – a promiňte, udělat v tomhle “výpočtu” chybu, no to by by teda “majstrštyk”!
            A jinak, už mne nebaví Vám tady dělat dělat stále trojčlenku, zkuste si taky něco spočítat sami, lenoši!

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Ještě jednu trojčlenku, prosím! Jakým fotoaparátem tvoříte, když vyrážíte na reklamní plakáty (při jasném, daném a neměnném požadavku na 300 dpi – samozřejmě pro dokrelení uměleckého účinu díla je i plakát 3 x 2m nutno sledovat z 15cm). Je to asi lehký technický problém, ale při Vaší technické a zejména výpočtářské erudici to jistě lehce zvládáte – podělte se prosím i s primitivem.

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Zklamu Vás, reklamní věci nedělám. “Tvořím” si pro potěšení a z dlouhé chvíle.
            Jen nevím, asi to myslíte nejspíš ironicky, co se týká “výpočtářské erudici”. Vždyť úloha co stojí 15 deka salámu při ceně 7,50 za deset deka je právě z tohoto oboru…. Proboha to si přece spočítá každý, ne?

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Takže jsems e dozvěděli, že L. Kamarád tiskne při 150 dpi. A jelikož to není těch potřebných a jediných správných 300 dpi, tak vlastně dělá abstraktní umění. Možná by mu to někdo měl říct 🙂

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            No, tady je právě ukázka toho, že jste můj příspěvek vůbec nepochopil. Ale to je jedno, alespoň, že je dneska venku docela hezky…

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            A jak to tak tady čtu, zřejmě nejsem zdaleka sám. Jaké to je, být nepochopený a přitom mít absolutní pravdu?

    • zvětšenina 40 x 60 cm

      tohle ale tak neni …… pan Oscar Barnack pri navrhovani Leicy, si delal vypocet kolik potrebuje bodu k normalne rozlisenemu pouzitelnemu negativu. Vyslo mu milion bodu, je tedy pravda, ze cernobile, ale to myslim neni podstatne. Zvetesenina 50 x 60 bude pouzitelna i z 3 megapixelove zrcadlovky. Kdyz to tzv. napocitate, doostrite …. vytisknete. Hrany budou ostre barevne prechody plynule. Budou oproti Praktisixu asi chybet nektere detaily, ale kdyz nebudete mit srovnani, tak to nepoznate. Na takovou zvetseninu se kouka cca z 2-3 metru. Ze nebude vas pes v kozichu mit videt vsechny blechy je urcite pravda, otazka je, jestli je to chyba. zvetseniny z digitalu jsou o tom, co na fotografii je. Snimek krajiny proste nemuzu tak zvetsovat jako portret. Nove 12 megapixelove zrcadlovky uz ale Praktisixu slapou na paty. Ja take tihnu k filmu, libi se mi ta poezie, ale rozhodne ne kvuli tomu, ze by rozliseni digitalu bylo nedostatecne.

      Odpovědět
      • zvětšenina 40 x 60 cm

        Souhlasím s Vámi, všechno je věcí zvětšení. Pokud budete dělat 9x13cm Praktisixem, tak je to pošetilost, na to opravdu stačí většinou digitál. Pokud ale budete chtít, aby na velikém zvětšení byly patrné detaily (jejichž cílem bude vystihnout atmosféru díla), pak se na to musí jít velice opatrně a promyšleně.

        Odpovědět
    • zvětšenina 40 x 60 cm

      S tím, jak se DSLR stávají stále lepšími a cenově dostupnějšími, začínají ty poslední zbytky skalních FF “argumentovat” už vším možným i nemožným. Nejspíš máte z těch filmů už oči úplně zničené – vytahané na stopkách a jak těma bulvama jezdíte po fotce 60x40cm, počítáte pixely. Vězte ale, že my ostatní normální se na takto velký formát na zdi díváme z cca metrového odstupu a proto k tomu nepotřebujeme 300 DPI. Takže “s pravděpodobností hraničící s jistotou” jste to Vy, kdo bohapustě blábolíte.

      Odpovědět
      • zvětšenina 40 x 60 cm

        Musím Vás zklamat, nejsem fanda ani analogu ani digi. Prostě, když si chci od počátku udělat malý obrázek, tak vezmu kinofilm nebo digi a jdu na to. Ale pořád musím mít na paměti, že velkou zvětšeninu z toho neudělám.
        Když dělám na střední formát (6×6,6×9) tak už při tom snímku přemýšlím, jak bude vypadat asi zvětšený a přizpůsobím tomu svou práci.
        Často se setkávám s problémem, že už mám snímek na digi a je mi velice líto, že ho nemohu zvětšit, tak by byl dobrý. Často pak chodím znovu na to místo s MF, ale na potvoru tam chybí osvětlení, opar, atmosféra a j. A proto chodím radši hned s MF, aby mi to pak nebylo líto……..
        No a jestli jednou digi dosáhne MF za přijatelnou cenu, no tak rychle sem s ním! Ale asi to ještě potrvá……

        Odpovědět
        • zvětšenina 40 x 60 cm

          Jen me prekvapuje, ze jste si nespocital pomoci lehke trojclenky, kdyze Vas vysneny aparat prijde na pulty obchodu. Tak snadny vypocet, vy ulicniku! Ani ho sem radeji nebudu davat, jsem si jist ze vsichni citatele teto diskuze vedi presne, kdyze tento den prijde 🙂

          Odpovědět
          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Pánové analogisti co vlastně řešíte? Sám sice fotím ještě stále na film, ale je zcela jasno že má své dny již sečteny! To je realita. Za takové dva, tři roky to bude pouze pro fajšmekry.
            Může to někdo z vás změnit?

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Já to tedy změnit rozhodně nechci, už aby to bylo vymyšleno! Akorát si myslím, že to asi za tři roky ještě nebude, jsem pesimista. Ono to není sranda to udělat tak, aby počet čidel (a jejich napojení na procesor) byl právě takový, asi jako je počet citlivých center na filmu!
            Ale věřím, že to přijde, určitě. Ale fotoaparát Nikon D200 pana Poly to s jistotou ještě zdaleka není…

    • zvětšenina 40 x 60 cm

      Zvětšenina, o které je řeč, je tato: http://www.paladix.cz/galerie/top12-2005/ipage00012.htm. Ve FotoNova Hronov, kde jsem to nechával vyrobit, svítí v rozlišení 250 dpi, takže si jistě rychle spočítáte, kolik pixelů na to bylo potřeba. Zdrojovým souborem byl 3008×2000 pixelů velký obrázek, který jsem ve Photoshopu zvětšil a doostřil. Ano, jistě máte pravdu, že snímek neoplývá množstvím drobných detailů, ale při běžné pozorovací vzdálenosti to FAKT nevadí. Budete se divit, ale lidi si všimnou toho, že tam plavou kačeny a že jsou dvě (jasně, pomáhá mi v tom i lidská představivost, která z toho “abstraktního fleku” udělá v mozku kačenu). Bohužel pro mně ta fotka není dokonalá, ještě se učím a příště nesmím tolik doostřovat, pak bude výsledek (=vizuální vjem) o něco lepší, než je teď. Ale chyby děláme všichni. Nicméně mně osobně se fotka líbí a jsem s ní spokojen (mimochodem také proto, že se mi k ní váže i jistá událost). A budete se divit, je mi fakt jedno, jak nebo co nebo čím fotí kdokoliv jiný a jaké z toho dělá fotky. Já chci dělat ty, co se mi líbí a tak, jak se mi to líbí a čím se mi to líbí. A je mi jedno, co si o mně nebo o mých fotkách myslíte. To je vaše věc. Vaše fotky jsem nikde neviděl, takže mi zkuste poslat link, ať se můžu podívat aspoň na nějaké náhledy (nebo dejte do našeho kalendáře akcí upoutávku na vaši výstavu).

      P.S. Na pivo jdu, vezmu i nějaké tisky A3 z D200 – ale připravte se na to, že to je samé abstraktní umění.

      Odpovědět
      • zvětšenina 40 x 60 cm

        Me na tomhle nejvice bavi, jaka se tady vede plamena diskuze. Panove, ukazte fotky a pak se muzeme bavit. Nejvetsi legrace je, ze tady ruzni lide vedou plamene debaty od objektivech, digitalech a kamerach obskurach, na vlastni foceni se pak ale zapomina. Ne kazdy ma ambice vystavovat na vystavach. Foti treba kamarady v hospode, foti na dovolene, nebo na stazi. Ale hlavne foti a bavi ho to, vetsinou ho pak nejake pomery car na rozhrani dvou kontrastnich snimku vebec netoci. Ja fotografuji hodne na film, ale ma to jen ten duvod, ze mam Nikon F4 a mam ho opravdu hodne rad, sedi mi dobre v ruce a proste se mi libi. Mam samozrejme i digital, coolpix e990. Kamaradovi fotky z D70 jsou lepsi nez ty moje, ale na to co clovek foti, staci uplne oboje … tedy chtel jsem rict i ten 6 let starej coolpix. Kdyz delam fotky na papir, jako ze delam v digi minilabu, staci mi zcela to co mam a nikdy by mne nenapadlo prilis premyslet nad tim co ma jake rozliseni. Fotka je bud dobra nebo spatna a vetsinou to nebyva proto, ze by na ni chybely detaily, nebo by mela male rozliseni. A ono i z toho coolpixe jde udelat paradni zvetsenina, zalezi, co na fotce je. Jak jsem jiz byl predeslal nekdy v predchozim prispevku, fotky podzimni krajiny asi vice nez A5 nedaji, ale architektura, portrety, unesou i A3 a lide se jeste pozastavuji na jakyze film jsem to fotil, ze je to ultraseperbomba, co se technicke kvality tyka. Moje fotky jsou amaterske a nestydim se za to (neni to zadny zazrak, ale mam foceni rad). Diky nastupu D200 sly rapidne dolu ceny D100 a myslim si, ze si brzy jednu D100 koupim. Pokud by meli pripadni zajemci zajem o nejake moje fotky z posledniho roku, kdy jsem na stazi v belgii. necht navstivi stranky http://trilobit.rajce.net. Chtelo by to vice prebrat a pohrat si s tim v nejakem grafickem editoru.

        Odpovědět
        • zvětšenina 40 x 60 cm

          Ja mohu jen souhlasit, je to vsechno hodne subjektivni a je treba si uvedomit, ze s velikosti fotky stoupa pozorovaci vzdalenost. Ja mel v pondeli vernisaz vystavy, kde byly vsechny fotky 40×60 a dve dokonce 60×90, pricemz vsechny byly z 6Mpix Nikonu D70. Lidi prislo fakt dost a dotazu bylo taky mraky ale o technicke kvalite nepadlo ani slovo a paradoxne se navic nejvic libila prave fotka 60×90.
          Ono je to totiz opravdu hodne o tom, jake ma konkretni clovek konkretni pozadavky a z jake vzdalenosti a v jakem prostredi se na fotku kouka. Pokud je ale fotka dobre exponovana, kvalitnim objektivem a je i dobre SW zpracovana, tak se fakt i s amaterskymi D-SLR daji delat divy ….

          Odpovědět
          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Já to vím, Vy to víte a spousta dalších lidí, kteří si to už prakticky zkusili, tak to ví taky. Ale bohužel je mezi námi ještě spousta těch, kteří si to nezkusili, ale budou se bít o to, že to možné prostě není (“ta moje bábovička přece musí být lepší, než tvoje, protože používám písek s menšími zrníčky!”). A tak nám po těch našich bábovičkách šlapou, haní je, nazývají nás abstraktními umělci, osočují z marketingových keců a podpory prodeje a já nevím co ještě. Abych byl zcela upřímný, tak už ztrácím sílu se stále dokola opakovat a vysvětlovat. Co to tedy zavřít a jít FOTIT, přestaneme psát a budeme dělat jen to, co se od nás vlastně očekává – fotit tak, abychom mohli pořádat výstavy a ukazovali ostatním svoje díla.

            Co vy na to?

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Kuš! Nic nezavírat! Já to vidím tak, že to psaní a focení nejsou nijak v rozporu. Stíhat se dá v pohodě obojí :o)

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Ano, je to přesně o vytvoření dojmu na diváka. Souhlasím s Vámi, o tom je celá fotografie. Ale pokud upřesním, o tom tady ta diskuse na tomto místě není. Tady jde o to, kolik pixlů je třeba na vyjádření kvality digi aby byla stejná nebo neroznatelná ve srovnání s klasikou.
            Ale tvářit se, že jako až tak tolik pixlů nepotřebuji, a že to nějaká narafičená páčka, nebo jiný nástroj dohoní, to je přece nesmysl. Kde nic není, ani smrt nebere.
            Na druhé straně může nastat druhý extrém, kdy budu mít digi s 8Mpixly ale budu prezentovat svoje díla jen na notebooku. Pak peníze za 8Mpixl aparát jsou peníze jednoznačně vyhozené.
            A znalost, kolik je právě potřeba mít výkon u svého digi, to je myslím si důležitá věc.
            Problém popsané zvětšeniny 40 x 60 cm při pouhých 10Mpixlech je ten, že pokud bude mít divák na dosah skutečnou fotografii, tak ten problém skoro vždy pozná. Pokud srovnání mít nebude, tak to asi vyjde dobře – efekt může být dosažen. Je to jako s autem, pokud jste nikdy nejeli v lepším voze než Trabant, tak Vám asi bude připadat OK, vždyť je to lepší, než pěšky nebo na kole…

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Co je trojclenka nevim, z 6Mpix je vsak mozne tisknout bez problemu na 150 dpi na inkoustovych plotrech 50 cm sirsi stranu..
            Je to ale asi tak hranice..

      • zvětšenina 40 x 60 cm

        A asi nikde moje fotky neuvidíte, protože si fotím sám pro sebe, pro svou potěchu a nikomu do toho nic není. Nikomu nevnucuji svůj vkus a ani to nebudu v budoucnu dělat.
        Ale co se týče toho, že se tady argumentuje technicky chybně, tak se za tu svou trojčlenku nestydím.. A to i v případě, že se moje fotografie líbí jenom mě.

        Odpovědět
        • zvětšenina 40 x 60 cm

          Bohužel všem vnucujete svoje technické výpočty, které jsou sice hezké, ale k ničemu. Až do těch výpočtů zahrnete koeficient koukatelnosti, tak mi dejte vědět. P.S. Těch 13 MB do mailu nebyl dobrý nápad… ;-(

          Odpovědět
          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Máte pravdu, nebyl to dobrý nápad. A taky proto jsem na digitál nepřešel. A proto zůstávám prozatím ještě u analogu i dnes.
            Právě si vzpomínám, jak v 60 letech probíhala podobná diskuse a to na téma jaký formát negativu bude používán v budoucnosti. Tehdy zabodoval velice úspěšně kinofilm, když se dokázalo zhotovit z tohoto formátu zvětšeniny 30×40 cm – vlastně prakticky nerozeznatelné od zvětšenin z MF. Dosáhlo se toho, jestli si dobře vzpomínám, zejména ztenčením citlivé vrstvy a požadavkem na přesnost stanovení expozice. Velmi dobře si vzpomínám, jak se tehdy extrapoloval vývoj filmové citlivé vrstvy, kdy se uvažovalo, že i 16mm film nahradí kinofilm. V průběhu vývoje 70 a 80 let se však po nákladných výzkumech ukázalo, že vývoj zlepšení filmové vrstvy narazil na své maximum.
            Analogicky jde i o vývoj digitálu. Je příjemné vědět, že se digitál asi ještě nedostal na hranici svého maxima, a že vývoj pokračuje. A o tom tato recenze z větší části bohužel není. Mám názor, že se jedná spíše o podporu prodeje než o nezaujatý názor. Ale i to je cenné…

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Ano, to že poslat mailem 13MB soubor je problém, tak to je opravdu dobrý důvod pro setrvání u analogu (filmy z MF běhají přes mail jedna radost, že).
            Jinak jsme se z Vašich příspěvků dozvěděli asi jedinou zajímavou informaci: Existují jedinci, kterým pro pocit nadřazenosti nad všemi ostatními stačí znalost trojčlenky a IQ vyjádřené dvojciferným číslem. I to cenná iformace…ale hlavně pro psychology, fotografy to zas tak moc nezajímá.

    • zvětšenina 40 x 60 cm

      Krasna ukazka demagogie snazici se skryvat za zlehcujicim tonem “jednoduche” trojclenky. Fotku z digitalu o rozmerech 40×60 na zdi pri normalnim sledovani nerozeznate od fotografie porizene na kinofilm za “nelaboratornich” podminek, ovsem kdo chce psa jist… :oD

      Odpovědět
    • zvětšenina 40 x 60 cm

      Ja jsem vyrostl s tzv. novou koncepci a tam nas trojclenku neucili. Takze tezko posoudim vasi kalkulaci, ktera je skutecne uctyhodna, ale na jednu teoretickou vec jste zapomnel. Pokud je na obrazku jen jeden bily ctverec, staci na jeho zachyceni 1 pixel, zadnych 30 megapixelu. Pokud jsou tam vedle sebe dva ctverce, potrebuji uz teda pixely dva, ale aspon jsou od zacatku nekonecne ostre. Takze az tam tenhle efekt zabudujete, zjistite, ze v praxi je i digitalnich 150ppi casto az az.

      Odpovědět
      • zvětšenina 40 x 60 cm

        Chci se jen zeptat. Když nechám z 6MPx udělat v minilabu foto 30×45, tak se mi zdá, že jemné přechody barev jsou trošku “skokovité”. Např. na obloze. Dávám to tam dle jejich požadavku v jpg v nejlepší kvalitě. Mám pocit, že to dělá právě 8bitový jpg.
        Kdysi jsem to zkoušel i v tiffu, ale moc si s tím neporadili ačkoliv tvrdili, že tento formát také akceptují. V jakém formátu předáváte snímek pro větší zvětšeninu? A ten formát 40×60 je ještě v minilabu nebo už na profitiskárně v nějakém grafickém studiu?

        Předem díky za odpověď
        MS

        Odpovědět
        • zvětšenina 40 x 60 cm

          Budu to teď zkoušet s D200, kde mám snímky právě se spoustou přechodů na obloze (viz některé ukázky v článku nebo v galerii). Nechávám to dělat ve FotoNova Hronov, kde to dělají na chemickou cestou (tuším, že to je Durst). Jakmile budu mít výsledky, tak dám vědět. Odevzdávám jim 8bit TIFF.

          Odpovědět
        • zvětšenina 40 x 60 cm

          Mně vychází, že byste jít s 6Mpix na max 17x25cm, pak byste neměl mít vůbec patrný rozdíl mezi klasickým foto a Vaším snímkem. Existují však algoritmy, které mohou problém i vyřešit, ovšem bývá to tak, že část fotografie, kterou úspěšně vyřeší, jinou mohou výrazně zhoršit.
          Já si dělám digi fotky doma, na HP tiskárně, takže žádné komprese nepotřebuji. V každém případě, jakákoliv komprese, dílo zhorší, někdy méně někdy více. Je otázkou optimalizace, kam až jít, aby to nezabíralo místo a aby se na to dalo ještě koukat.

          Odpovědět
          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Mně vychází, že byste jít s 6Mpix na max 17x25cm,

            No a teď ještě tu o Karkulce a můžeme jít spát.

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            20x25cm – 7,2 Mpixl
            from:

            The New York Times Company:
            http://graphicssoft.about.com/od/aboutgraphics/l/blscanning3.htm

            —————————–
            Printer Quality
            Draft/Economy Standard High/Photo
            Print @ 300 – 320 dpi 600 – 720 dpi 1200 – 2880+ dpi

            Printed Size Actual Pixel Dimensions (Average)
            2″ x 3″ 300 x 450 pixels 400 x 600 pixels 600 x 900 pixels
            4″ x 6″ 600 x 900 pixels 800 x 1200 pixels 1200 x 1800 pixels
            5″ x 7″ 750 x 1050 pixels 1000 x 1400 pixels 1500 x 2100 pixels
            8″ x 10″ 1200 x 1500 pixels 1600 x 2000 pixels 2400 x 3000 pixels

        • zvětšenina 40 x 60 cm

          Mám také abstraktní umění 45*30cm z D70 při mizerných 169,78 DPI. Ale co je nejhorší. Až po exponování (letová foto F/A-18 ve Švýcarsku2004) jsem zjistil, že jsem si při předchozím hraní omylem dal JPEG Normal (1,5 MB soubor).
          Těď ať Jarda nečte. Výsledná fotka je super. Hornet přes celou fotku, pěkně ostrej. S oblohou mám problémy, naopak lepší zkušenosti než bylo s filmem. Vykreslenej kondenz. Prostě škoda, že DSLR nebylo dřív. Jelikož fotím převážně letadla a zvířata, tak si ještě pochvaluju crop faktor 1,5.
          Samozřejmě, lepší fotit rovnou do rawu, ale tato se opravdu povedla a teď si dávám pozor.

          Odpovědět
          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Ať mě ruce upadnou!!
            … S oblohou mám problémy… správně NEMÁM problémy

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Kapsa: Bohuzel nevim, co se presne mysli tim “nazvetsoval na 40×60 pri 300dpi “. Mam Nikon Capture a v tom to jde taky? Ma to smysl delat i u foto 30×45?

            Diky za kazdou odpoved
            Milos

          • zvětšenina 40 x 60 cm

            Myslim, ze to ma smysl i u 30×45 jen je treba pocitat s tim, ze v TIFu to bude celkem dost velky soubor. Ja to delam tak, ze si NEF otevru v Capture, kde provedu nejake drobne (nebo zadne) upravy a pak to primym tlacitkem exportuju do PhotoShopu (pujde to i v jinych programech ale ja jsem na PhotoShop uz zvykly). Pri rozmeru 30×45 bych to zvetsil na dvakrat a po kazdem kroku lehce doostril. Na zaver prevedu na 8 bitu ….

        • zvětšenina 40 x 60 cm

          Pro zjištění téhož (porovnání 16 bitového tiffu s jpg uloženého na nejlepší kvalitu z Nikon Capture a z D70) jsem tyto dva snímky nechal vytisknou na plotru 30 na 45cm a ani při podrobném prohlížení zblízka jsem nezjistil rozdíl. Od té doby tiff nepoužívám.
          Zdraví boban

          Odpovědět
      • zvětšenina 40 x 60 cm

        Pokud Vás trojčlenku neučili, tak si doplňte vzdělání, abyste o tom něco věděl…… Jinak by mne zajímalo, jestli Vás v řeznictví neokrádají na váze..
        A pokud je na obrázku jeden bílý čtverec, tak vězte, že tam bude tolik pixelů, kolik je třeba na rozměr toho čtverce v závislosti na densitě (dpi), ale budou mít jednu tu zvláštnost, že všichni jednu stejnou hodnotu (barevnou). Jediná výhoda v tomto případě nastane, že při komprimaci, kdy software zaregistruje stejnou barvu relativně velké plochy, tím bude file mrňavější, ale počet pixelů tam bude stejný, jako kdybyste tam měl nafocenou třeba nahatou babu.

        Odpovědět
    • zvětšenina 40 x 60 cm

      pre zaujemcov mame na predajni vytlacenych zopar peknych velkych plagatov z dig.zrkadloviek, na ktore si mozete siahnut. Teoreticky by tie vytlacky mali byt nahouby, ale prakticky su perfektne… http://www.COPYcentrum.sk

      Odpovědět
  10. Komprimovaný vs. nekomprimovaný NEF

    V mauálu se píše “snímky…jsou komprimovány o cca 40-50% při minimálním vlivu na kvalitu obrazu.” Nojo, ono se toho v manálu píše :o) Ale jaká je skutečnost? To zmenšení při komprimaci souhlasí, ale jak je to s tou kvalitou? Máte někdo ozkoušeno? Já se k tomu ještě nedostal.

    Odpovědět
    • komprimovaný vs. nekomprimovaný nef

      Jako Jarda bych to neresil prakticky, ale ciste teoreticky, pokud mozno pres trojclenku. Nevim, jak D200, ale co se tyka starsich Nikonu, komprese probiha rozdelenim 4096 hodnot z A/D prevodniku do rekneme 700 skatulek, na nez se pak aplikuje bezna bezztratova komprese typu zip. To setreseni do skatulek je provedene podle vseho s pouzitim gamma 2.0, tedy nedaleko od te same hodnoty gamma, ktere se nakonec pouzije stejne (1.8 Mac, 2.2-2.5 Windows). Kdy to bude vadit? Jen tehdy, kdyz se zacnou zcela hrube ohybat krivky, a asi lehci to bude zpozorovat ve svetlech, jelikoz tam ty skatulky obsahuji asi 15 puvodnich urovni, zatimco ve stinech treba jen 2-3 a min a vse je stejne zasumene. K necemu, co by se dalo interpretovat jako zasadni ohnuti krivky, dochazi take, kdyz se nektere konvertory snazi vytahnout maximum z prepalenych oblasti, pak tam mozna vyleze drobet posterizace, ktera tam byt nemusela. Trojclenku se mi nepodarilo pouzit, skoda, snad priste.

      Odpovědět
  11. nesmyslné příspěvky

    Mám dojem, že kdysi dávno na Fotoprůvodci kvůli některým prudičům zavedli možnost aktivovat filtr, který pak nepropouštěl do fóra příspěvky od zvoleného uživatele. Tady mi v poslední době tato možnost hodně chybí.

    Uživatel Jarda v posledních letech zamořuje tento server svými komentáři. Podle mne jde ve většině případů o zcestné závěry a nesmyslná tvrzení. Myslel jsem, že se to časem zlepší, ale nestalo se.

    Nevím, jestli je to reálné, ale nějaký takový filtr nebo alespoň hodnocení komentářů by mohlo možná trochu prospět a zvíšit komfort pro návštěvníky tohoto serveru. Nebylo by pak třeba se prohrabávat stránkami nesmyslů a začínající fotografové by měli v průměrném hodnocení komentářů přispěvatele alespoň orientační měřítko, jestli jde o zkušenějšího autora nebo demagoga.

    Toť můj názor …

    Odpovědět
    • nesmyslné příspěvky

      Joj, toť skvělý nápad! Velmi se přimlouvám, kdyby to tak šlo …. ale asi to enbude tak snadné.

      Jinak poslední diskuze jsou prakticky nečitelné, vyzná se v nich (snad) jenom pár zasvěcenců (myslím do tajů mnoha odnoží vláken diskuze). Ale hlavně ta úroveň. Skutečně bych si velmi rád diskuzi některých lidí rád nemusel číst = odfiltroval. Doopravdy dlouhé úvahy o trojčlence ….

      Odpovědět
      • nesmyslné příspěvky

        Každý má svého Jardu.
        Třeba takový ČRo má erudovaného komentátora na všechna možná témata pana Kukačku. Tomu je potřeba se zasmát a jít dál. Je pravda, Jarda pobaví, ale taky obtěžuje.

        Odpovědět
  12. baterky jsou problem

    jako na smilovani jsem cekal na batery pack a vcera mi pri foceni nevydrzeli ani obe dve baterky…..700 zaberu a odesli jako voda….musel jsem nabijet tom je stovka pravdu lepsi ale sigma 70-200 2,8 jede super
    http://www.petrsebl.com

    Odpovědět
    • baterky jsou problem

      Můžete prosím dodat nějaké podrobnosti – 2 baterky = 700 fotek. Jak často prohlížení na LCD, jaké objektivy (Sigma HSM 70-200/2,8 ? Nějaké další?). Rychlost snímání (5/s ?), RAW/JPG/RAW+JPG? Díky

      Odpovědět
  13. Pro Jardu

    Zdravím, myslim ze jste si odpovedel sam uz ve svem prvnim prispevku a to vetou “Pokud mne nešálí teorie, která říká, že oko je schopno ještě rozeznat jakýsi určitý prostorový úhel” ze ktere plyne, ze v podstate na jakkoliv velkou fotografii staci teoreticky stejne mnozstvi bodu.Pochopitelne pokud se na ni divam ze vzdalenosti abych ji celou videl.Uvadena hodnota 300dpi pak plati pouze pro jednu urcitou pozorovaci vzdalenost,pokud si fotku narvete 3cm od oka (a pokud jste kratkozraky,opravdu neni problem zaostrit i na tuhle vzdalenost) pak nebude pochopitelne 300dpi zdaleka stacit,pokud budete koukat ze dvou metru,bude to zbytecne moc.

    Odpovědět
    • pro jardu

      Já se Vám omlouvám, ale na tomhle fóru odpovídat nebudu nikomu – necítím potřebu se někam vnucovat, nikdy jsem to nedělal.
      Jediné, co Vám mohu doporučit, ve vyhledávači http://www.altavista.com zadejte “printing resolution” a vyjedou Vám odkazy (tedy jen anglicky), ve kterých zaručeně najdete správnou odpověď na Vaši otázku.

      Odpovědět
      • pro jardu

        Moudre to rozhodnuti. Kdyz nevim a trojclenka nestaci 😉

        Jenom si vzpominam, jak v dobe pocatku paroplavby jeden velice slavny a respektovany fyzik spocital, ze parnik nikdy nemuze preplout z Evropy do Ameriky, protoze tolik uhli neuveze :-).
        To byl jenom primer, nevim jak slavny matematik jste :-))

        Odpovědět
          • pro Pepe a cmelaky. pro jardu

            Vedci spocitali, ze kdyby mel cmelak PEVNE kridlo jako ma letadlo, tak by nemohl letat. Ale to on nema (ma ho flexibilni) a proto leta, coz vedci pochopitelne vedi. To jen v bulvarech si to oriznou, protoze normalni seriozni info by nikoho nezajimala 🙂

          • pro pepe a cmelaky. pro jardu

            Ee? Takže ten hlod, co jsem někde četl, má “vědecký” základ? Já to bral jako příměr. Jestli je to pravda, tak takovou hovadinu počítat by mě nenapadlo. Takže kde by měl vrtuli? Nebo je myšleno, že by nemoh ani plachtit? Dost, to sem nepatří-)

      • pro jardu

        Schválně jsem dal na vaši radu (snad nebude vadit, že jsem místo Altavisty použil Google) a kromě spousty blábolů našel uprostřed jedné stránky tabulku:

        http://www.blaha.net/Main%20Visual%20Acuity.htm

        Nechce se mi to celé přepisovat, ale je tam hezký teoretický výpočet, takže by se vám to mohlo líbit.

        Z tabulky pro průměrného člověka vyplývá, že když se dívám na fotku ze vzdálenosti 20 cm, tak nejmenší doporučené rozlišení je 304 dpi. Při pozorovací vzdálenosti 45 cm už postačuje jen 135 dpi, při 90 cm dokonce jen 68 dpi.

        A o tom to celé je. Tisky 40×60 cm přece nezkoumám z 20 cm, neboť je nedokážu obsáhnout celé zorným úhlem oka. Pozoruji je ze vzdálenosti třeba 50 cm a větší a pak nějakých 300 dpi je naprosto zbytečná hodnota.

        Odpovědět
        • pro jardu

          Já bych si dovoli jenom připomenout pro analogové “puristy”: debata o nekoukatelnosti velkých digi zvětšenin z 1 cm je sice povznášející, ale podívejte se opět z 1 cm na obdobnou zvětšeninu z filmu – uvidíte pouze zrno, na zvětšeninu musíte opět koukat z větší vzdálenosti. Mohu Vás ubezpečit, že vím o čem mluvím (mám obojí). Zrno má ovšem tu výhodu, že může budit dojem větší ostrosti. Na druhou stranu mohu ubezpečit, že např. u fotek zvířat vypadají lépe digi zvětšeniny (a navíc můžete běžně použít větších citlivostí, např. 400, a ne pouze 100 ;-).

          Odpovědět
  14. D200 nikon

    Vážený pane Pola.Po přečtení Vašich s kušenostech s D100 a teď s D200mě trochu usnadňujet moje rozmejšlení. Mám D100 a jsem jako vy až na synch. s ní velice spokoený. Ještě uvažuji koupit D100 a s 2 tělama dojet ještěs ezonu 2006.Škoda že nejdou baterky a blesk D80x jinak Vám fandím a pište dál .
    foto.holan.cz 723 569 645 S pozdravem J Holan

    Odpovědět
  15. Blesk metz a C350D

    Mám blesk metz 40AF-4C a s C350D nechce bleskat.Sestavy kontaktů adapteru je stejná. Co vyměnit, co sehnat, kde to sehnat, co s tím udělat? Děkuji za informaci.

    Odpovědět

Napsat komentář